Números 10
Falou mais o SENHOR a Moisés, dizendo:
Faze-te duas trombetas de prata; de obra batida as farás, e elas te servirão para a convocação da congregação, e para a partida dos arraiais.
E, quando as tocarem, então toda a congregação se reunirá a ti à porta da tenda da congregação.
Mas, quando tocar uma só, então a ti se congregarão os príncipes, os cabeças dos milhares de Israel.
Quando, retinindo, as tocardes, então partirão os arraiais que estão acampados do lado do oriente.
Mas, quando a segunda vez retinindo, as tocardes, então partirão os arraiais que estão acampados do lado do sul; retinindo, as tocarão para as suas partidas.
Porém, ajuntando a congregação, as tocareis; mas sem retinir.
E os filhos de Arão, sacerdotes, tocarão as trombetas; e a vós serão por estatuto perpétuo nas vossas gerações.
E, quando na vossa terra sairdes a pelejar contra o inimigo, que vos oprime, também tocareis as trombetas retinindo, e perante o SENHOR vosso Deus haverá lembrança de vós, e sereis salvos de vossos inimigos.
Semelhantemente, no dia da vossa alegria e nas vossas solenidades, e nos princípios de vossos meses, também tocareis as trombetas sobre os vossos holocaustos, sobre os vossos sacrifícios pacíficos, e vos serão por memorial perante vosso Deus: Eu sou o SENHOR vosso Deus.
E aconteceu, no ano segundo, no segundo mês, aos vinte do mês, que a nuvem se alçou de sobre o tabernáculo da congregação.
E os filhos de Israel, segundo a ordem de marcha, partiram do deserto de Sinai; e a nuvem parou no deserto de Parã.
Assim partiram pela primeira vez segundo a ordem do SENHOR, por intermédio de Moisés.
Porque primeiramente partiu a bandeira do arraial dos filhos de Judá segundo os seus exércitos; e sobre o seu exército estava Naassom, filho de Aminadabe.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Issacar, Natanael, filho de Zuar.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Zebulom, Eliabe, filho de Helom.
Então desarmaram o tabernáculo, e os filhos de Gérson e os filhos de Merari partiram, levando o tabernáculo.
Depois partiu a bandeira do arraial de Rúben segundo os seus exércitos; e sobre o seu exército estava Elizur, filho de Sedeur.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Simeão, Selumiel, filho de Zurisadai.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Gade, Eliasafe, filho de Deuel.
Então partiram os coatitas, levando o santuário; e os outros levantaram o tabernáculo, enquanto estes vinham.
Depois partiu a bandeira do arraial dos filhos de Efraim segundo os seus exércitos; e sobre o seu exército estava Elisama, filho de Amiúde.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Manassés, Gamaliel, filho de Pedazur.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Benjamim, Abidã, filho de Gideoni.
Então partiu a bandeira do arraial dos filhos de Dã, fechando todos os arraiais segundo os seus exércitos; e sobre o seu exército estava Aieser, filho de Amisadai.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Aser, Pagiel, filho de Ocrã.
E sobre o exército da tribo dos filhos de Naftali, Aira, filho de Enã.
Esta era a ordem das partidas dos filhos de Israel segundo os seus exércitos, quando partiam.
Disse então Moisés a Hobabe, filho de Reuel, o midianita, sogro de Moisés: Nós caminhamos para aquele lugar, de que o SENHOR disse: Vo-lo darei; vai conosco e te faremos bem; porque o SENHOR falou bem sobre Israel.
Porém ele lhe disse: Não irei; antes irei à minha terra e à minha parentela.
E ele disse: Ora, não nos deixes; porque tu sabes onde devemos acampar no deserto; nos servirás de guia.
E será que, vindo tu conosco, e sucedendo o bem que o SENHOR nos fizer, também nós te faremos bem.
Assim partiram do monte do SENHOR caminho de três dias; e a arca da aliança do SENHOR caminhou diante deles caminho de três dias, para lhes buscar lugar de descanso.
E a nuvem do SENHOR ia sobre eles de dia, quando partiam do arraial.
Acontecia que, partindo a arca, Moisés dizia: Levanta-te, SENHOR, e dissipados sejam os teus inimigos, e fujam diante de ti os odiadores.
E, pousando ela, dizia: Volta, ó SENHOR, para os muitos milhares de Israel.
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.