Provérbios 1

1 ¶ Provérbios de Salomão, filho de Davi, o rei de Israel. Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para aprender a sabedoria e o ensino; para entender as palavras de inteligência; Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 para obter o ensino do bom proceder, a justiça, o juízo e a eqüidade; K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 para dar aos simples prudência e aos jovens, conhecimento e bom siso. Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Ouça o sábio e cresça em prudência; e o instruído adquira habilidade Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 para entender provérbios e parábolas, as palavras e enigmas dos sábios. K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 ¶ O temor do SENHOR é o princípio do saber, mas os loucos desprezam a sabedoria e o ensino. Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Filho meu, ouve o ensino de teu pai e não deixes a instrução de tua mãe. Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Porque serão diadema de graça para a tua cabeça e colares, para o teu pescoço. Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 ¶ Filho meu, se os pecadores querem seduzir-te, não o consintas. Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Se disserem: Vem conosco, embosquemo-nos para derramar sangue, espreitemos, ainda que sem motivo, os inocentes; Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 traguemo-los vivos, como o abismo, e inteiros, como os que descem à cova; Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13 acharemos toda sorte de bens preciosos; encheremos de despojos a nossa casa; Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 lança a tua sorte entre nós; teremos todos uma só bolsa. Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Filho meu, não te ponhas a caminho com eles; guarda das suas veredas os pés; Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 porque os seus pés correm para o mal e se apressam a derramar sangue. Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Pois debalde se estende a rede à vista de qualquer ave. Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Estes se emboscam contra o seu próprio sangue e a sua própria vida espreitam. Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tal é a sorte de todo ganancioso; e este espírito de ganância tira a vida de quem o possui. Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 ¶ Grita na rua a Sabedoria, nas praças, levanta a voz; Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 do alto dos muros clama, à entrada das portas e nas cidades profere as suas palavras: V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Até quando, ó néscios, amareis a necedade? E vós, escarnecedores, desejareis o escárnio? E vós, loucos, aborrecereis o conhecimento? Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Atentai para a minha repreensão; eis que derramarei copiosamente para vós outros o meu espírito e vos farei saber as minhas palavras. Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Mas, porque clamei, e vós recusastes; porque estendi a mão, e não houve quem atendesse; Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 antes, rejeitastes todo o meu conselho e não quisestes a minha repreensão; Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 também eu me rirei na vossa desventura, e, em vindo o vosso terror, eu zombarei, Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 em vindo o vosso terror como a tempestade, em vindo a vossa perdição como o redemoinho, quando vos chegar o aperto e a angústia. Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Então, me invocarão, mas eu não responderei; procurar-me-ão, porém não me hão de achar. Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Porquanto aborreceram o conhecimento e não preferiram o temor do SENHOR; Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 não quiseram o meu conselho e desprezaram toda a minha repreensão. Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Portanto, comerão do fruto do seu procedimento e dos seus próprios conselhos se fartarão. Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Os néscios são mortos por seu desvio, e aos loucos a sua impressão de bem-estar os leva à perdição. Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mas o que me der ouvidos habitará seguro, tranqüilo e sem temor do mal. Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.