Provérbios 24
Não tenhas inveja dos homens malignos, nem desejes estar com eles.
Porque o seu coração medita a rapina, e os seus lábios falam a malícia.
Com a sabedoria se edifica a casa, e com o entendimento ela se estabelece;
E pelo conhecimento se encherão as câmaras com todos os bens preciosos e agradáveis.
O homem sábio é forte, e o homem de conhecimento consolida a força.
Com conselhos prudentes tu farás a guerra; e há vitória na multidão dos conselheiros.
A sabedoria é demasiadamente alta para o tolo, na porta não abrirá a sua boca.
Àquele que cuida em fazer mal, chamá-lo-ão de pessoa danosa.
O pensamento do tolo é pecado, e abominável aos homens é o escarnecedor.
Se te mostrares fraco no dia da angústia, é que a tua força é pequena.
Se tu deixares de livrar os que estão sendo levados para a morte, e aos que estão sendo levados para a matança;
Se disseres: Eis que não o sabemos; porventura não o considerará aquele que pondera os corações? Não o saberá aquele que atenta para a tua alma? Não dará ele ao homem conforme a sua obra?
Come mel, meu filho, porque é bom; o favo de mel é doce ao teu paladar.
Assim será para a tua alma o conhecimento da sabedoria; se a achares, haverá galardão para ti e não será cortada a tua esperança.
Não armes ciladas contra a habitação do justo, ó ímpio, nem assoles o seu lugar de repouso,
Porque sete vezes cairá o justo, e se levantará; mas os ímpios tropeçarão no mal.
Quando cair o teu inimigo, não te alegres, nem se regozije o teu coração quando ele tropeçar;
Para que, vendo-o o SENHOR, seja isso mau aos seus olhos, e desvie dele a sua ira.
Não te indignes por causa dos malfeitores, nem tenhas inveja dos ímpios,
Porque o homem maligno não terá galardão, e a lâmpada dos ímpios se apagará.
Teme ao SENHOR, filho meu, e ao rei, e não te ponhas com os que buscam mudanças,
Porque de repente se levantará a sua destruição, e a ruína de ambos, quem o sabe?
Também estes são provérbios dos sábios: Ter respeito a pessoas no julgamento não é bom.
O que disser ao ímpio: Justo és, os povos o amaldiçoarão, as nações o detestarão.
Mas para os que o repreenderem haverá delícias, e sobre eles virá a bênção do bem.
Beijados serão os lábios do que responde com palavras retas.
Prepara de fora a tua obra, e aparelha-a no campo, e então edifica a tua casa.
Não sejas testemunha sem causa contra o teu próximo; e não enganes com os teus lábios.
Não digas: Como ele me fez a mim, assim o farei eu a ele; pagarei a cada um segundo a sua obra.
Passei pelo campo do preguiçoso, e junto à vinha do homem falto de entendimento,
Eis que estava toda cheia de cardos, e a sua superfície coberta de urtiga, e o seu muro de pedras estava derrubado.
O que eu tenho visto, o guardarei no coração, e vendo-o recebi instrução.
Um pouco a dormir, um pouco a cochilar; outro pouco deitado de mãos cruzadas, para dormir,
Assim te sobrevirá a tua pobreza como um vagabundo, e a tua necessidade como um homem armado.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.