| 1 | ¶ Bem-aventurado o homem que não anda no conselho dos ímpios, não se detém no caminho dos pecadores, nem se assenta na roda dos escarnecedores. | Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá. |
| 2 | Antes, o seu prazer está na lei do SENHOR, e na sua lei medita de dia e de noite. | Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. |
| 3 | Ele é como árvore plantada junto a corrente de águas, que, no devido tempo, dá o seu fruto, e cuja folhagem não murcha; e tudo quanto ele faz será bem sucedido. | Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede. |
| 4 | ¶ Os ímpios não são assim; são, porém, como a palha que o vento dispersa. | Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr. |
| 5 | Por isso, os perversos não prevalecerão no juízo, nem os pecadores, na congregação dos justos. | A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých. |
| 6 | Pois o SENHOR conhece o caminho dos justos, mas o caminho dos ímpios perecerá. | Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne. |