Salmos 10

Por que estás ao longe, SENHOR? Por que te escondes nos tempos de angústia?

Os ímpios na sua arrogância perseguem furiosamente o pobre; sejam apanhados nas ciladas que maquinaram.

Porque o ímpio gloria-se do desejo da sua alma; bendiz ao avarento, e renuncia ao SENHOR.

Pela altivez do seu rosto o ímpio não busca a Deus; todas as suas cogitações são que não há Deus.

Os seus caminhos atormentam sempre; os teus juízos estão longe da vista dele, em grande altura, e despreza aos seus inimigos.

Diz em seu coração: Não serei abalado, porque nunca me verei na adversidade.

A sua boca está cheia de imprecações, de enganos e de astúcia; debaixo da sua língua há malícia e maldade.

Põe-se de emboscada nas aldeias; nos lugares ocultos mata o inocente; os seus olhos estão ocultamente fixos sobre o pobre.

Arma ciladas no esconderijo, como o leão no seu covil; arma ciladas para roubar o pobre; rouba-o, prendendo-o na sua rede.

Encolhe-se, abaixa-se, para que os pobres caiam em suas fortes garras.

Diz em seu coração: Deus esqueceu-se, cobriu o seu rosto, e nunca isto verá.

Levanta-te, SENHOR. O Deus, levanta a tua mão; não te esqueças dos humildes.

Por que blasfema o ímpio de Deus? dizendo no seu coração: Tu não o esquadrinharás?

Tu o viste, porque atentas para o trabalho e enfado, para o retribuir com tuas mãos; a ti o pobre se encomenda; tu és o auxílio do órfão.

Quebra o braço do ímpio e malvado; busca a sua impiedade, até que nenhuma encontres.

O SENHOR é Rei eterno; da sua terra perecerão os gentios.

SENHOR, tu ouviste os desejos dos mansos; confortarás os seus corações; os teus ouvidos estarão abertos para eles;

Para fazer justiça ao órfão e ao oprimido, a fim de que o homem da terra não prossiga mais em usar da violência.

Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.

Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.