Salmos 12
[Salmo de Davi para o músico-mor, sobre Seminite] Salva-nos, SENHOR, porque faltam os homens bons; porque são poucos os fiéis entre os filhos dos homens.
Cada um fala com falsidade ao seu próximo; falam com lábios lisonjeiros e coração dobrado.
O SENHOR cortará todos os lábios lisonjeiros e a língua que fala soberbamente.
Pois dizem: Com a nossa língua prevaleceremos; são nossos os lábios; quem é senhor sobre nós?
Pela opressão dos pobres, pelo gemido dos necessitados me levantarei agora, diz o SENHOR; porei a salvo aquele para quem eles assopram.
As palavras do SENHOR são palavras puras, como prata refinada em fornalha de barro, purificada sete vezes.
Tu os guardarás, SENHOR; desta geração os livrarás para sempre.
Os ímpios andam por toda parte, quando os mais vis dos filhos dos homens são exaltados.
Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.
Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]