Salmos 38

[Salmo de Davi para lembrança] O SENHOR, não me repreendas na tua ira, nem me castigues no teu furor.

Porque as tuas flechas se cravaram em mim, e a tua mão sobre mim desceu.

Não há coisa sã na minha carne, por causa da tua cólera; nem há paz em meus ossos, por causa do meu pecado.

Pois já as minhas iniqüidades sobrepassam a minha cabeça; como carga pesada são demais para as minhas forças.

As minhas chagas cheiram mal e estão corruptas, por causa da minha loucura.

Estou encurvado, estou muito abatido, ando lamentando todo o dia.

Porque as minhas ilhargas estão cheias de ardor, e não há coisa sã na minha carne.

Estou fraco e mui quebrantado; tenho rugido pela inquietação do meu coração.

SENHOR, diante de ti está todo o meu desejo, e o meu gemido não te é oculto.

O meu coração dá voltas, a minha força me falta; quanto à luz dos meus olhos, ela me deixou.

Os meus amigos e os meus companheiros estão ao longe da minha chaga; e os meus parentes se põem à distância.

Também os que buscam a minha vida me armam laços e os que procuram o meu mal falam coisas que danificam, e imaginam astúcias todo o dia.

Mas eu, como surdo, não ouvia, e era como mudo, que não abre a boca.

Assim eu sou como homem que não ouve, e em cuja boca não há reprovação.

Porque em ti, SENHOR, espero; tu, SENHOR meu Deus, me ouvirás.

Porque dizia eu: Ouve-me, para que não se alegrem de mim. Quando escorrega o meu pé, eles se engrandecem contra mim.

Porque estou prestes a coxear; a minha dor está constantemente perante mim.

Porque eu declararei a minha iniqüidade; afligir-me-ei por causa do meu pecado.

Mas os meus inimigos estão vivos e são fortes, e os que sem causa me odeiam se multiplicam.

Os que dão mal pelo bem são meus adversários, porquanto eu sigo o que é bom.

Não me desampares, SENHOR, meu Deus, não te alongues de mim.

Apressa-te em meu auxílio, SENHOR, minha salvação.

Žalm Davidův k připomínání.

Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]