Salmos 46
[cântico sobre Alamote, para o músico-mor entre os filhos de Coré] Deus é o nosso refúgio e fortaleza, socorro bem presente na angústia.
Portanto não temeremos, ainda que a terra se mude, e ainda que os montes se transportem para o meio dos mares.
Ainda que as águas rujam e se perturbem, ainda que os montes se abalem pela sua braveza. (Selá.)
Há um rio cujas correntes alegram a cidade de Deus, o santuário das moradas do Altíssimo.
Deus está no meio dela; não se abalará. Deus a ajudará, já ao romper da manhã.
Os gentios se embraveceram; os reinos se moveram; ele levantou a sua voz e a terra se derreteu.
O SENHOR dos Exércitos está conosco; o Deus de Jacó é o nosso refúgio. (Selá.)
Vinde, contemplai as obras do SENHOR; que desolações tem feito na terra!
Ele faz cessar as guerras até ao fim da terra; quebra o arco e corta a lança; queima os carros no fogo.
Aquietai-vos, e sabei que eu sou Deus; serei exaltado entre os gentios; serei exaltado sobre a terra.
O SENHOR dos Exércitos está conosco; o Deus de Jacó é o nosso refúgio. (Selá.)
Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.
Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.
Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.
Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi. [ (Psalms 46:12) Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah. ]