Salmos 71
Em ti, SENHOR, confio; nunca seja eu confundido.
Livra-me na tua justiça, e faze me escapar; inclina os teus ouvidos para mim, e salva-me.
Sê tu a minha habitação forte, à qual possa recorrer continuamente. Deste um mandamento que me salva, pois tu és a minha rocha e a minha fortaleza.
Livra-me, meu Deus, das mãos do ímpio, das mãos do homem injusto e cruel.
Pois tu és a minha esperança, Senhor DEUS; tu és a minha confiança desde a minha mocidade.
Por ti tenho sido sustentado desde o ventre; tu és aquele que me tiraste das entranhas de minha mãe; o meu louvor será para ti constantemente.
Sou como um prodígio para muitos, mas tu és o meu refúgio forte.
Encha-se a minha boca do teu louvor e da tua glória todo o dia.
Não me rejeites no tempo da velhice; não me desampares, quando se for acabando a minha força.
Porque os meus inimigos falam contra mim, e os que espiam a minha alma consultam juntos,
Dizendo: Deus o desamparou; persegui-o e tomai-o, pois não há quem o livre.
O Deus, não te alongues de mim; meu Deus, apressa-te em ajudar-me.
Sejam confundidos e consumidos os que são adversários da minha alma; cubram-se de opróbrio e de confusão aqueles que procuram o meu mal.
Mas eu esperarei continuamente, e te louvarei cada vez mais.
A minha boca manifestará a tua justiça e a tua salvação todo o dia, pois não conheço o número delas.
Sairei na força do Senhor DEUS, farei menção da tua justiça, e só dela.
Ensinaste-me, ó Deus, desde a minha mocidade; e até aqui tenho anunciado as tuas maravilhas.
Agora também, quando estou velho e de cabelos brancos, não me desampares, ó Deus, até que tenha anunciado a tua força a esta geração, e o teu poder a todos os vindouros.
Também a tua justiça, ó Deus, está muito alta, pois fizeste grandes coisas. O Deus, quem é semelhante a ti?
Tu, que me tens feito ver muitos males e angústias, me darás ainda a vida, e me tirarás dos abismos da terra.
Aumentarás a minha grandeza, e de novo me consolarás.
Também eu te louvarei com o saltério, bem como à tua verdade, ó meu Deus; cantarei com harpa a ti, ó Santo de Israel.
Os meus lábios exultarão quando eu te cantar, assim como a minha alma, que tu remiste.
A minha língua falará da tua justiça todo o dia; pois estão confundidos e envergonhados aqueles que procuram o meu mal.
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.