Salmos 88
[cântico e salmo para os filhos de Coré e para o músico-mor sobre Maalate Leanote; Masquil de Hemã, ezraíta] SENHOR Deus da minha salvação, diante de ti tenho clamado de dia e de noite.
Chegue a minha oração perante a tua face, inclina os teus ouvidos ao meu clamor;
Porque a minha alma está cheia de angústia, e a minha vida se aproxima da sepultura.
Estou contado com aqueles que descem ao abismo; estou como homem sem forças,
Livre entre os mortos, como os feridos de morte que jazem na sepultura, dos quais te não lembras mais, e estão cortados da tua mão.
Puseste-me no abismo mais profundo, em trevas e nas profundezas.
Sobre mim pesa o teu furor; tu me afligiste com todas as tuas ondas. (Selá.)
Alongaste de mim os meus conhecidos, puseste-me em extrema abominação para com eles. Estou fechado, e não posso sair.
A minha vista desmaia por causa da aflição. SENHOR, tenho clamado a ti todo o dia, tenho estendido para ti as minhas mãos.
Mostrarás, tu, maravilhas aos mortos, ou os mortos se levantarão e te louvarão? (Selá.)
Será anunciada a tua benignidade na sepultura, ou a tua fidelidade na perdição?
Saber-se-ão as tuas maravilhas nas trevas, e a tua justiça na terra do esquecimento?
Eu, porém, SENHOR, tenho clamado a ti, e de madrugada te esperará a minha oração.
SENHOR, porque rejeitas a minha alma? Por que escondes de mim a tua face?
Estou aflito, e prestes tenho estado a morrer desde a minha mocidade; enquanto sofro os teus terrores, estou perturbado.
A tua ardente indignação sobre mim vai passando; os teus terrores me têm retalhado.
Eles me rodeiam todo o dia como água; eles juntos me sitiam.
Desviaste para longe de mim amigos e companheiros, e os meus conhecidos estão em trevas.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]