O adultério
O adultério é pecado grave que destrói alianças, famílias e vidas. A Bíblia condena firmemente a infidelidade conjugal e chama à pureza, fidelidade e santidade no casamento.
A lei de Deus
Não adulterarás. Quem comete adultério destrói a própria alma. A Palavra de Deus é clara e direta sobre este pecado.
Nesesmilníš.
Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.
S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí; Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena. Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty. Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo? Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily? Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Jesus ensina
Quem olhar para uma mulher com intenção impura já adulterou no coração. Jesus elevou o padrão da pureza.
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní. A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila. A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš? A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi. A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem. A opět schýliv se, psal na zemi. A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci. A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil? Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
Armadilhas e consequências
Os lábios da mulher estranha destilam mel, mas o seu fim é amargo. Fuja da imoralidade — o adultério escraviza.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její. Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý. Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její. Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý. Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš. Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých. Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího, Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího, Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému, Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím. I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou, A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé, A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého! O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně. Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její; Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Utíkejte smilstva. Všeliký hřích, kterýžkoli učinil by člověk, kromě těla jest, ale kdož smilní, ten proti svému vlastnímu tělu hřeší.
Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte. Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne hned, což byste chtěli, to činili.
Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost, Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty, Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou.
Poctivéť jest u všech lidí manželství a lože nepoškvrněné, smilníky pak a cizoložníky souditi bude Bůh.
Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva, A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti, Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;
Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.
Ale dalť jsem jí čas, aby pokání činila z smilstva svého, avšak nečinila pokání. Aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteříž cizoloží s ní, v soužení převeliké, jestliže nebudou činiti pokání z skutků svých.