Ajuda ao próximo
Ajudar o próximo é mandamento de Deus e expressão prática da fé. A Bíblia ensina que a fé sem obras é morta — e que servir ao menor dos irmãos é servir a Cristo.
Bawo dor dɛnasumpər im kɔ nəsɔŋ im yeri, kɔ amera ŋowos im kɔ nəsɔŋ im domun, k’iyɔnɛ wəcikəra kɔ nəmbaŋ im, inawur dis fos kəfe kəctɔrəs im kɔ nəmbɛr im yamos, k’incu kɔ nətɛn’em acɔl, k’iyi dəbili kɔ nənder nənəŋk im.› Awa, alompu ŋaluksɛ kɔ kəyif: ‹Mariki, ake tɛm tɔ sənanəŋk əm dor dosumpər əm, kɔ səsɔŋ əm yeri-ɛ? Ake tɛm tɔ amera ŋɛnawos əm, kɔ səsɔŋ əm domun-ɛ? Ake tɛm tɔ sənanəŋk əm məyɔnɛ wəcikəra, kɔ səmbaŋ əm-ɛ? Ake tɛm tɔ mənayi dis fos kɔ səsɔŋ əm yamos-ɛ? Ake tɛm tɔ sənanəŋk əm məccu kɔ səntɛn’am acɔl-ɛ? Ake tɛm tɔ mənayi dəbili, kɔ sənder kədenəŋk əm-ɛ?› Kɔ wəbɛ oloku ŋa: ‹Kance icloku nu: Tɛm o tɛm tɔ nəyɔ tes tin ta mes mɔtɔt mamɔkɔ nwɛ ɛfɛtɛ dəkəcəmɛ awɛnc im aŋa fəp dacɔ mɔ, ina yati nəyɔ ti.›
Məpocɛ wəkɔ ontol’am mɔ, ta məbɛr kəmunt nwɛ ɛŋfaŋ kəlɛkər əm debe da paka pɔlɔma mɔ.»
Tin tayi tɔ pəmar pomot ponu pɔsɔŋ pəwaŋkəra tatɔkɔ afum fɔr kiriŋ, ntɛ tɔŋsɔŋɛ ŋanəŋk yɛbəc yonu yɔtɔt, ŋakor-koru Kanu Papa konu nwɛ eyi nde dəkɔm mɔ.»
Nəpocɛ, andekɔpocɛ nu. Andekɔbɛr nde yuba yonu yɔpɔŋ ya duma donu potubcɛ pɔtɔt, pasumpər, pasəŋk-səŋk, pəloŋər. Bawo potubcɛ mpɛ nəntubcɛ mɔ, ip’andekɔsɔtubcɛ nu kəluksɛ nu kəway.»
Kɔ cəgba ca afum cəyɛfɛ kəyifət kɔ: «Cəke cɔ səndeyɔ oŋ-ɛ?» K’oloku ŋa: «Məna nwɛ məŋyɔ suma mɛrəŋ mɔ, məpocɛ wəkɔ ɔntɔyɔ mɔ, məna nwɛ məŋyɔ yeri mɔ, məpocɛ wəkɔ ɔntɔyɔ mɔ.»
Nəcaməs daka donu, nəpocɛ kəway kaŋkɔ atɔyɔ daka. Ntɛ tɔŋsɔŋɛ nəmɛŋkərnɛ daka da alna ndena Kanu mɔ. Daka da ndena Kanu dɔfɔlip! Dəndo wəke eyi fɛ nwɛ ɔŋlɔtərnɛ di mɔ. Ate ŋeyi fɛ nŋɛ ŋɔŋsɔm di mɔ. Bawo kəfo nkɛ daka donu deŋyi mɔ, difɔ abəkəc ŋonu ŋeŋyi.»
Imentər nu a kɔ məŋbəc tatɔkɔ-ɛ, mɛnɛ nəmar atɔyɔ fənɔntər. Məccɛm-cɛmnɛ moloku ma Mariki Yesu, nkɔn nwɛ ɛnaloku: ‹Kəpocɛ kəncepər kəsɔtɔ.› »
Ntɛ Pol elip kəloku moloku mamɔkɔ mɔ, k’ɛncəp suwu kətola Kanu kɔ ŋa fəp faŋan. Afum fəp kəbok disrɛ ŋanɛpsərnɛ Pol dəkilim ŋaccup kɔ, nɔnɔfɔr dɛnanaŋkanɛ kəyi ŋa ntɛ Pol ɛnaloku a ŋafɔsɔnəŋk kɔ mɔ. Ntɛ telip mɔ, kɔ ŋancəmbər kɔ nde dəkətənta.
Ake dəkəcəmɛ dɔ tatɔkɔ dɔyɔ-ɛ, awɛnc’im aŋa, fum kəcloku: «Ilaŋ» mba k’ɔntɔ kəcmentər ti dəmɔyɔ mɔtɔt-ɛ? Kəlaŋ kaŋkɔ kəntam kəyac kɔ ba? Kɔ wɛnc’əm wərkun kɔ pəyɔnɛ fɛ ti, wɛnc’əm wəran pəyi ta ɔyɔ yamos, ta ɔyɔ yeri yɔn ya dɔsɔk-ɛ, mba kɔ nəlembərnɛ ŋa: «Kanu kəsolɛ nu! Kanu kəsɔŋ nu yamos yɔtɔt! Kanu kəsɔŋ nu yeri yɛlarəm!» ta nəsɔŋ ŋa ca yɔkɔ yombut ŋa mɔ-ɛ, ake dəkəcəmɛ dɔ tɔyɔ-ɛ? Itɔ kəlaŋ nkɛ kəntɔmentərnɛ dəmes mɔyɔ mɔtɔt mɔ kəlaŋ kəfi kɔ kəyɔnɛ.
Mba kɔ fum wəlɔma ɔyɔ daka da doru, pənəŋk wɛnc wəlaŋ pəyi dəpəcuca, mba pəgbətər wɛnc wəkakɔ abəkəc-ɛ, cəke cɔ kəbɔtər ka Kanu kəyi wəkayi-ɛ?
Atɔyɔ daka ŋandeyi tɛm fəp dətɔf. Itɔ isom am tantɛ: Pəmar məperər kəca wɛnc əm nwɛ ɔntɔyɔ daka kɔ nwɛ eyi dəpəcucanɛ pəyi nde ndaram mɔ.