Resultados da busca por "fé"

6A uzříť všeliké tělo spasení Boží.

23Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl syn Jozefův, kterýž byl syn Heli,

38Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží.

9Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;

24Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

31Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.

22Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,

24A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,

36Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.

1Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.

20Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,

21Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

9Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

17Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

19Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

1To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,

3K Kananejskému na východ i na západ, a k Amorejskému, Hetejskému, Ferezejskému a Jebuzejskému na horách, a k Hevejskému pod horou Hermon v zemi Masfa.

9A učinil jim Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, koňům jejich žily zpodřezoval, a vozy jejich ohněm popálil.

10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

20Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

7(Nebo skrze víru chodíme, a ne skrze vidění tváři Páně,)

8Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.

14Láska zajisté Kristova víže nás,

1Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily,

4Èehož se od věků neslýchalo, a ušima nepochopilo, oko nevídalo Boha kromě tebe, aby tak činil tomu, kterýž naň očekává.

9Nehněvejž se tak velmi, Hospodine, aniž se na věky rozpomínej na nepravost. Ó vzhlédniž, prosíme, všickni my lid tvůj jsme.

11Attai šestý, Eliel sedmý,

13Jeremiáš desátý, Machbannai jedenáctý.

30Z synů též Efraimových dvadceti tisíc a osm set. Ti byli rekové udatní, muži slovoutní v čeledech otců svých.

4Neboť by odvedla syna tvého od následování mne, a sloužili by bohům cizím, pročež popudila by se prchlivost Hospodinova na vás, a zahladila by tě rychle.

18Neboj se jich, ale pilně pamatuj na to, co učinil Hospodin Bůh tvůj Faraonovi a všechněm Egyptským,

21Nelekejž se strachu jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj jest u prostřed tebe, Bůh silný, veliký a hrozný.

5Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,

7Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.

18A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.

11Zachovej to, což já dnes tobě přikazuji. Aj, já vyženu před tváří tvou Amorea a Kananea, Hetea a Ferezea, Hevea a Jebuzea.

17Bohů slitých neuděláš sobě.

19Všecko což otvírá život, mé jest, i všeliký samec v dobytku tvém, prvorozený z volů a ovcí.

11Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

12Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

17Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

34Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.

37Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

47Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

8Zůstanuť pak v Efezu až do letnic.

13Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě čiňte a buďtež silní.

24I láska má v Kristu Ježíši se všemi vámi. Amen.

35Benaiáš, Bediáš, Keluhu,

39Selemiáš, Nátan a Adaiáš,

42Sallum, Amariáš a Jozef.

1Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.

17A Hevea, a Aracea, a Sinea,

24Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.

4A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?

24I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;

25Napsav jemu také i list v tento rozum:

8(Manassesova zajisté byla země Tafue, ale Tafue podlé pomezí Manassesova jest synů Efraimových.)

9Odkudž sstupuje pomezí ku potoku Kána, na poledne tomu potoku, a tu jsou města Efraimova u prostřed měst Manassesových; pomezí pak Manassesovo jest na půlnoci toho potoka, a skonává se při moři.

17I řekl Jozue domu Jozefovu, Efraimovu a Manassesovu, řka: Lid mnohý a silný jsi, nebudeš míti toliko dílu jednoho,