200 resultados encontrados
2Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
12Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
20Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
6K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém Synu svém.
7V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho,
20Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích,
4A totoť píšeme vám, aby radost vaše byla plná.
7Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Ježíše Krista Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu.
8Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.
5A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
10A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
14A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
1Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši.
10Protož všecko to snáším pro vyvolené Boží, aby i oni spasení došli, kteréžto jest v Kristu Ježíši, s slavou věčnou.
22Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého.
1Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
14Když pak byl vsazen Jan do žaláře, přišel Ježíš do Galilee, zvěstuje evangelium království Božího,
15Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Èiňte pokání, a věřte evangelium.
6I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
11Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
22Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
7Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.
8Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
25Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
3Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,
28Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.
37I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?
13Vyjděmež tedy k němu ven z stanů, pohanění jeho nesouce.
16Na účinnost pak a na sdílnost nezapomínejte; nebo v takových obětech zvláštní svou libost má Bůh.
20Bůh pak pokoje, kterýž toho velikého pro krev smlouvy věčné Pastýře ovcí vzkřísil z mrtvých, Pána našeho Ježíše,
10Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
23Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
27Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
14Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.
24Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu.
30Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.
4Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
8I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
16Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.
2Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
7Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
8V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
1Věrnáť jest tato řeč, žádá-li kdo biskupství žeť výborné práce žádá.
6Ne novák, aby snad nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo.
9Mající tajemství víry v svědomí čistém.
8Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
23Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
6Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
10Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
12Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
12A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.
13I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.
21Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.
1Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
12A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
18Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
4Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
9I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.
17Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.