167 resultados encontrados
5Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
25Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
10I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi.
11Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
12Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi.
2Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
18Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
24Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.
5Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
14I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
22Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?
3Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
4Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách,
5Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým,
3Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
4Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
13Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
5Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil.
7Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj.
20Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.
2Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.
7Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
18Nesesmilníš.
2Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův.
5Neb jeden každý své břímě ponese.
18Milost Pána Ježíše Krista budiž s duchem vaším, bratří. Amen.
4O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
8A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
25On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
2I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
19Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
27Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.
6A vzdělal Betlém, Etam. a Tekoe,
8Gát, Maresa a Zif,
9Adoraim, Lachis a Azeka,
12A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
21A ve jménu jeho národové doufati budou.
28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
4Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
12Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,
17Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.
8Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,
11Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
17Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.
22Kozla jednoho za hřích;
76Kozel jeden za hřích;
82Kozel jeden za hřích;
7To když uzřel Fínes, syn Eleazara, syna Aronova, kněze, vyvstal z prostředku množství toho, a vzal kopí do ruky své.
11Fínes, syn Eleazara kněze, syna Aronova, odvrátil prchlivost mou od synů Izraelských, kdyžto horlil horlivostí mou u prostřed nich, tak abych neshladil synů Izraelských v horlivosti své.
16I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
6I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
20A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
21Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
9Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu.
15Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
17Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám.