167 resultados encontrados
1Starší v Kristu vyvolené paní i synům jejím, kteréž já miluji v pravdě, a ne sám já, ale i všickni, kteříž poznali pravdu,
2Pro pravdu, kteráž zůstává v nás a s námiť bude na věky:
13Pozdravují tě synové sestry tvé v Pánu vyvolené. Amen.
26Mužů Betlémských a Netofatských sto osmdesát osm;
47Synů Keros, synů Sia, synů Fadon,
52Synů Besai, synů Meunim, synů Nefisesim,
2Nebo nabrali sobě a synům svým dcer jejich, a smísili se símě svaté s národy zemí, a knížata a vrchnost první byla v tom přestoupení.
10Nyní tedy což díme, ó Bože náš, po těch věcech, poněvadž jsme opustili přikázaní tvá,
13Po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, Bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
11A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
20I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.
22Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
4A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
5Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
16Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
5Rozpomínaje se na tu víru, kteráž v tobě jest bez pokrytství, kteráž byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice, a tak smyslím, že i v tobě.
7Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.
18Dejž jemu Pán nalézti milosrdenství u Pána v onen den. A jak mi mnoho posluhoval v Efezu, ty výborně víš.
13A toť se vám díti bude na svědectví.
19V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
32Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
3Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
5Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
13Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva.
2Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.
6Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
20Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,
2A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.
3Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.
5Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.
3A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
20A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
22I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
13Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.
15Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.
16A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky
3Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
7Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
10Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
10A ukazovals znamení a zázraky na Faraonovi i na všech služebnících jeho, i na všem lidu země jeho; nebo věděl jsi, že jsou pýchu provodili nad nimi. Èímž jsi dobyl sobě jména, jakž se to podnes vidí.
18Ano i tehdáž, když sobě udělali tele slité a řekli: Tito jsou bohové tvoji, kteříž tě vyvedli z Egypta, a dopustili se velikého rouhání.
36Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.
5Kdo jest, ješto přemáhá svět, jediné, kdož věří, že Ježíš jest Syn Boží?
12Kdožť má Syna Božího, máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá.
21Synáčkové, vystříhejte se modl. Amen.
12Èervenějších očí bude nad víno, a zubů bělejších nad mléko.
16Dan souditi bude lid svůj, jako jedno z pokolení Izraelských.
18Spasení tvého očekávám, ó Hospodine!
2Přikaž synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země Kanán, (tať jest země, kteráž se dostane vám v dědictví, země Kananejská s pomezími svými),
7A pomezí půlnoční toto míti budete: Od moře velikého vyměříte sobě k hoře řečené Hor.
9A odtud půjde pomezí to k Zefronu, a konec jeho u vsi Enan; to bude pomezí vaše k straně půlnoční.
5Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,
13Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
33Bůh pak pokoje budiž se všemi vámi. Amen.
1Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
7Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
27Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.