49 A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra. 50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude. 51 A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky. 52 Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť. 53 I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela. 54 On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň! 55 I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti. 56 I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.