20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

20 Wisdom is crying out in the street; her voice is loud in the open places;

21 Her words are sounding in the meeting-places, and in the doorways of the town:

22 How long, you simple ones, will foolish things be dear to you? and pride a delight to the haters of authority? how long will the foolish go on hating knowledge?

23 Be turned again by my sharp words: see, I will send the flow of my spirit on you, and make my words clear to you.