1 Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho.

2 Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil.

3 Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí.

4 Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu,

5 aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

6 Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.

7 A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.

8 Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou.

9 Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví?

10 Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky!

11 Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo.

12 Snažte se mi porozumět, bratří, jako já mám porozumění pro vás; prosím vás o to. Nic jste mi neublížili.

13 Víte, že jsem byl nemocen, když jsem u vás poprvé zvěstoval evangelium.

14 Vy jste se však ode mne neodvrátili s ošklivostí, ačkoli to pro vás bylo pokušením, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.

15 Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu vám dosvědčit, že kdyby to bylo možné, byli byste pro mne obětovali vlastní oči.

16 Stal jsem se vaším nepřítelem tím, že vám říkám pravdu?

17 Oni se o vás horlivě ucházejí, ale nemyslí to dobře; chtějí vás připravit o spásu a strhnout vás na svou stranu.

18 Je správné horlit, ale pro dobrou věc a vždycky, nejen tehdy, když jsem u vás, moje děti.

19 Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.

20 Jak bych teď chtěl být u vás a najít pro svou řeč pravý tón, vždyť si s vámi nevím rady!

21 Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně?

22 Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné.

23 Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení.

24 Je to řečeno obrazně. Ty dvě ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sínaj, která rodí děti do otroctví; to je Hagar.

25 Hagar znamená horu Sínaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť žije v otroctví i se svými dětmi.

26 Ale budoucí Jeruzalém je svobodný, a to je naše matka.

27 Vždyť stojí psáno: 'Raduj se, neplodná, která nerodíš, jásej a volej, která nemáš bolesti, neboť mnoho dětí bude mít osamělá, více než ta, která má muže.'

28 Vy, bratří, jste dětmi zaslíbení jako Izák.

29 Ale jako tenkrát ten, který se narodil pouze z těla, pronásledoval toho, který se narodil z moci Ducha, tak je tomu i nyní.

30 Co však říká Písmo? 'Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem svobodné.'

31 A proto, bratří, nejsme syny otrokyně, nýbrž ženy svobodné.