1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!

3 Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu.

4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.

5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má.

6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný.

7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina.

8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši.

9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám.

10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou.

11 V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou.

12 Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi.

13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba.

14 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život.

15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,

16 moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.

17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.

18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou.

19 Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním.

20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí.

21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku.

22 Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě!

23 A já jsem si ukvapeně řekl: "Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět." Avšak vyslyšel jsi moje prosby, když jsem k tobě o pomoc volal.

24 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné opatruje, odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně. [ (Psalms 31:25) Buďte rozhodní a buďte udatného srdce, všichni, kdo čekáte na Hospodina! ]