3 Höret! Siehe, der Säemann ging aus zu säen.

4 Und es geschah, indem er säte, fiel etliches an den Weg, und die Vögel kamen und fraßen es auf.

5 Und anderes fiel auf das Steinichte, wo es nicht viel Erde hatte; und alsbald ging es auf, weil es nicht tiefe Erde hatte.

6 Und als die Sonne aufging, wurde es verbrannt, und weil es keine Wurzel hatte, verdorrte es.

7 Und anderes fiel unter die Dornen; und die Dornen schossen auf und erstickten es, und es gab keine Frucht.

8 Und anderes fiel in die gute Erde und gab Frucht, die aufschoß und wuchs; {O. sich mehrte} und eines trug dreißig-, und eines sechzig-, und eines hundertfältig.

9 Und er sprach: Wer Ohren hat zu hören, der höre!

3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.

5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.

6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.

7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.

8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.

9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.