Mateus 25

Ježíš vypráví podobenství o svěřených penězích

14,15 Dám vám jiný příklad. Jeden člověk si před odjezdem na dalekou cestu zavolal své zaměstnance a svěřil jim svůj majetek. Každému podle jeho schopností: jednomu pět tisíc, druhému dva a dalšímu jeden. Potom odcestoval. 16 Zaměstnanec, který dostal pět tisíc, začal obchodovat a vydělal dalších pět tisíc. 17 Ten, který dostal dva tisíce, také sumu zdvojnásobil. 18 Ale ten, kterému byl svěřen jeden tisíc, vykopal v zemi jámu a do ní peníze ukryl. 19 Po delší době se zaměstnavatel vrátil a chtěl, aby mu podřízení předložili účty. 20 První přinesl peníze a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět tisíc a tady máš zisk dalších pět tisíc.‘ 21 Pán ho pochválil za dobrou práci a řekl mu: ‚Osvědčil ses v malém úkolu, proto ti mohu svěřit mnohem víc. A nyní tě zvu na oslavu svého návratu.‘

22 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva tisíce a odevzdávám ti čtyři.‘ – 23 ‚Velmi dobře!‘ řekl pán, ‚jsi pilný a spolehlivý. Splnil jsi malý úkol, svěřím ti větší. I tebe zvu na hostinu.‘

24 Pak skládal účty ten poslední: ‚Pane, vím, že jsi přísný a záleží ti na zisku, 25 ale já jsem měl strach, abych neprodělal, a proto jsem raději peníze zakopal a tady ti je v pořádku vracím.‘ – 26 Pán zvolal: ‚Ty lenochu! Ty ničemo! Věděl jsi, oč mi jde. 27 Měl jsi svěřené peníze uložit a vynesly by mně aspoň úrok! 28 Vezměte od něho ty peníze a dejte je prvnímu. 29 Protože tomu, kdo dobře využívá, co mu bylo svěřeno, bude ještě přidáno. Kdo se ani trochu nesnaží, přijde o všechno. 30 Toho lenocha vyžeňte ven do tmy. Zbyde mu jen pláč a pozdní lítost.‘