24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.

17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.

9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.

17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.

5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.

10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.

20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.

24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.

6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?

4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne.

13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.

11 Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.12 Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.

16 Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.17 Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska?18 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.

23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.

10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.

9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.

1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha.3 Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.

63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží.

3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.

33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.