1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?

39 Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá.

3 Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu.

13 Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu.

6 a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista.

7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.

11 Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

16 Lid odpověděl: "Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům!17 Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli.

6 Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek,

11 Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil,12 to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou.

16 A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.

11 Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.

7 Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou.