18 I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."

21 I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.25 Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

26 I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

1 I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina."25 I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: "Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain."

6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

4 Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'?5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo';6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo';6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

31 Také bylo řečeno: 'Kdo propustí svou manželku manželku, ať jí dá rozlukový lístek!'32 Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.

27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.

4 Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."5 Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.6 Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu;7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

12 a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."

4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.

4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.

4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.

25 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval,26 aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;

25 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval,26 aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;27 tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

25 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval,26 aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;27 tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;30 vždyť jsme údy jeho těla.

28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.

28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;30 vždyť jsme údy jeho těla.

22 ženy svým mužům jako Pánu,23 protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.

22 ženy svým mužům jako Pánu,23 protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.

22 ženy svým mužům jako Pánu,23 protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil.24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.25 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval,26 aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;27 tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;30 vždyť jsme údy jeho těla.31 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo'.32 Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev.33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

31 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo'.

33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

3 O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu.

18 Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu.19 Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně.

14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.15 A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.17 Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.

5 Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou.

7 Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.

7 Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.

14 Nesesmilníš. fehlt/missing

17 Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."

2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.

3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.

3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.

3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.

8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.

14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!

32 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu,33 ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.34 Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži.

39 Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu.

1 Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy.2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.

18 Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.

13 Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.14 Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.

9 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,10 ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.

4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

13 Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo?14 Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia;15 tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno.16 Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil.17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.

1 Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce.2 A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal.

22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.

22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.

22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.

14 Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.

18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,

3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.

8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."

19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?

29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.

32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.

32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.

4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech.

9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.

15 Což on neučinil člověka jednoho a nedal mu částku ducha? Oč má ten jeden usilovat? O Boží potomstvo. Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.16 "Každý ať nenávidí rozvod, praví Hospodin, Bůh Izraele, ať na svém oděvu přikryje násilí, praví Hospodin zástupů." Střezte tedy svého ducha, nejednejte věrolomně!

14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?

3 Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti4 a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou,5 ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.

15 Hleďte, aby nikdo neoplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vůči všem.

10 smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení

2 Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit,12 Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.

6 Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost.

5 Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.

1 Když si muž vezme ženu a ožení se s ní, ona však u něho nenalezne přízeň, neboť na ní shledal něco odporného, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do rukou a vykáže ji ze svého domu.

13 Když si muž vezme ženu a vejde k ní, ale pak ji bude nenávidět,14 obviní ji ze špatnosti a bude o ní roznášet zlou pověst tím, že bude říkat: "Vzal jsem si tuto ženu, přiblížil jsem se k ní, ale zjistil jsem, že není panna",15 tedy otec té dívky a její matka přinesou důkaz dívčina panenství do brány ke starším města.16 Otec té dívky řekne starším: "Tomu muži jsem dal za ženu svou dceru, ale on ji teď nenávidí.17 Hle, obviňuje ji ze špatnosti a říká: Zjistil jsem, že tvoje dcera nebyla panna. Tady je důkaz panenství mé dcery." A rozprostřou roušku před staršími města.

8 Neodkryješ nahotu ani jiné ženy svého otce. Je to také nahota tvého otce.20 Nebudeš obcovat se ženou svého bližního a neposkvrníš se s ní.

10 Kdo se dopustí cizoložství s ženou někoho jiného, kdo cizoloží s ženou svého bližního, musí zemřít, cizoložník i cizoložnice.13 Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně.

7 Nevezmou si za ženu nevěstku nebo zneuctěnou ženu, ani se neožení se ženou zapuzenou od muže, neboť kněz je svatý pro svého Boha.

13 Za ženu si vezme jen pannu.14 S vdovou nebo zapuzenou nebo zneuctěnou či s nevěstkou, se žádnou takovou se neožení. Vezme si za ženu pannu ze svého lidu,

6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův.7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.

7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.

7 Celá jsi krásná, přítelkyně moje, poskvrny na tobě není.

5 Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou.9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku.

6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá.

2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno.

9 Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života. To ti je pod sluncem dáno po všechny dny tvé pomíjivosti, to je tvůj podíl v životě při tvém klopotném pachtění pod sluncem.

9 Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života. To ti je pod sluncem dáno po všechny dny tvé pomíjivosti, to je tvůj podíl v životě při tvém klopotném pachtění pod sluncem.

9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.11 Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden?12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!

14 "Navraťte se, odpadlí synové, je výrok Hospodinův, neboť já jsem váš manžel. Přijmu vás, po jednom z města, po dvou z čeledi, a uvedu vás na Sijón.

2 Začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: "Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina."

2 Synové judští a synové izraelští budou pospolu shromážděni, ustanoví si jedinou hlavu a vyjdou z této země. Veliký bude den Jizreelu.

36 Toto praví Panovník Hospodin: Protože byla rozhazována tvá měď a při tvém smilstvu byla odkrývána tvá nahota před tvými milenci, před všemi tvými hnusnými, ohavnými modlami, a pro krev tvých synů, které jsi jim dala,37 proto hle, já shromáždím všechny tvé milence, s nimiž ti bylo tak příjemně, všechny, které miluješ, i všechny, které nenávidíš. Shromáždím je u tebe z celého okolí a odkryji před nimi tvou nahotu, takže tě uvidí v celé tvé nahotě.

17 Ale faraóna a jeho dům ranil Hospodin velikými ranami kvůli Abramově ženě Sáraji.18 Farao tedy Abrama předvolal a řekl: "Jak ses to ke mně zachoval? Proč jsi mi nepověděl, že to je tvá žena?

1 Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar.2 Jednou řekla Sáraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní." Abram Sárajiny rady uposlechl.3 Vzala tedy Abramova žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu.

10 I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.11 Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.12 Zasmála se v duchu a řekla si: "Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec."

9 Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoli vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka.10 Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho.

24 Pak David potěšil svou ženu Bat-šebu, vešel k ní a spal s ní. I porodila syna a on mu dal jméno Šalomoun. Toho si Hospodin zamiloval

21 Ale Abijáš vládl pevně. Pojal čtrnáct žen a zplodil dvaadvacet synů a šestnáct dcer.

29 Toto je řád v případě žárlivosti, když se žena dostane na scestí, je nevěrná svému muži a poskvrní se.30 Muž, jehož se zmocní žárlivost a jenž bude na svou ženu žárlit, postaví ji před Hospodina a kněz s ní vykoná vše podle tohoto řádu.

1 Plesej, neplodná, která jsi nerodila, zvučně plesej a výskej, která ses v bolestech nesvíjela, protože synů osamělé bude více než synů provdané, praví Hospodin.

10 Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky.

36 Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let

8 "Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:

18 Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží.

27 Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.

10 Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?"11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"

29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.

24 "Mistře, Mojžíš řekl: 'Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'30 Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.

19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.

19 Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.

3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.

2 Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.3 Pokud je tedy její muž naživu, bude prohlášena za cizoložnici, oddá-li se jinému muži. Jestliže však manžel zemře, je svobodná od zákona, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.

20 Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým učením svádí moje služebníky ke smilstvu a k účasti na modlářských hostinách.

21 neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.

2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou."