1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.2 Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená.3 Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří.

2 Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."

8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.

9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva.10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.

9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.

4 Nad hukot mohutných vodstev, nad vznosné příboje mořské je vznešenější Hospodin na výšině.

29 utišil tu bouři, ztichlo vlnobití.

35 Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?36 Jak je psáno: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku."37 Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.38 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,39 ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

16 Mouka ve džbánu neubývala a olej v láhvi nedocházel podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze Elijáše.

39 Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.40 Žádali a přihnal jim křepelky, chlebem nebeským je sytil.41 Otevřel skálu a vody tekly proudem, valily se jako řeka vyprahlými kraji.

25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb.

18 Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně.19 V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu.

3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.

4 Byl jsi záštitou slabého, v soužení záštitou ubožáka, útočištěm před přívalem i stínem v horku. Dech ukrutníků je jak příval na zeď,

6 stánek, který dá stín před denním horkem, útočiště a úkryt před přívalem i deštěm.

2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.

8 Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;9 jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.

7 Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají.

8 vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne;9 svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak.10 Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma.

21 před bičem jazyka budeš ukryt, nebudeš se bát, až přijde zhouba,

26 Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho.27 Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"

30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?31 Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat?

6 Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.

19 Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí.