15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."

15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."

31 Oni mu řekli: "Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě."

57 Kéž je Hospodin, náš Bůh, s námi, jako byl s našimi otci! Nechť nás neopouští a neodvrhuje!

6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.

20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.

6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

4 Otcové, nedrážděte své děti ke vzdoru, ale vychovávejte je v kázni a napomenutích našeho Pána.

4 Otcové, nedrážděte své děti ke vzdoru, ale vychovávejte je v kázni a napomenutích našeho Pána.

1 Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem.2 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení:

12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."

1 Když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje do krajin judských za Jordán.2 Velké zástupy šly za ním, a on je tam uzdravil.3 Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?"4 Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'?5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo';6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"7 Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?"8 Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo.9 Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží."10 Učedníci mu řekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit."11 On jim odpověděl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je dáno.12 Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.13 Tehdy k němu přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali.14 Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské."15 Požehnal jim a šel dál.16 A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám udělat, abych získal věčný život?"17 On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"18 Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."20 Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?"21 Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."22 Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.23 Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.24 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."25 Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?"26 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."27 Na to mu řekl Petr: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?"28 Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, až se Syn člověka při obnovení všeho posadí na trůn své slávy, tehdy i vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.30 Mnozí první budou poslední a poslední první."

32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

20 Řekne-li někdo: "Já miluji Boha", a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.

8 Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.

8 Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.

4 Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu.

10 Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.

3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.

17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.

17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.

1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!

6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.

24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.

10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.

15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.

24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.

1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.

27 Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ.

29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce.

24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

9 Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života. To ti je pod sluncem dáno po všechny dny tvé pomíjivosti, to je tvůj podíl v životě při tvém klopotném pachtění pod sluncem.

6 Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu;7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"

13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!"

15 Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.16 Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.

2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.