1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

1 Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.

14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

3 I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.

3 On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech

3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.

6 Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup.

12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.

12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.

29 Nnení mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?"

17 Přijměte také 'přílbu spasení' a 'meč Ducha, jímž je slovo Boží'.

16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,

16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.

105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti.

89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo.

9 Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.

11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.

160 To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný.

22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!

22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.

21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.

4 On však odpověděl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"

4 On však odpověděl: "Je psáno: 'Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"

28 Ale on řekl: "Blaze těm, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je."

4 Ježíš mu řekl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem 'ale každým slovem Božím."

36 Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: "Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!"

35 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

8 Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky."

4 Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný.

4 Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný.

5 Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.

31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.

31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."

51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky."

24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.

23 Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.

17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

22 Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.

41 A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.

38 Kdo věří ve mne, 'proud živé vody poplyne z jeho nitra', jak praví Písmo."

8 Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.

16 Jakmile se objevila tvá slova, pozřel jsem je. Tvá slova mi byla veselím a radostí srdce. Nazývají mě tvým jménem, Hospodine, Bože zástupů.

9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,

4 Přichází den strachu, já však doufám v tebe.

30 S tebou proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem zdolám hradbu,

35 učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.36 Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila.

12 Pojďte, synové, poslyšte mě, vyučím vás Hospodinově bázni.13 Jak je tomu s mužem, který si oblíbil život, jenž miluje dny, v nichž by užil dobra?

3 Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.

2 a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení;

1 Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:2 dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,3 v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;4 každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.5 Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:6 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,7 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka8 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.12 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.14 Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,15 abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,16 držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.17 Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;18 stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou.19 Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.20 Vždyť nemám nikoho, jako je on, kdo by se tak upřímně o vás staral;21 všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše.22 O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu.23 Jeho tedy doufám pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.24 Spoléhám pak na to v Pánu, že i sám brzo přijdu.25 Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval.26 Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci.27 A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.28 Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí.29 Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte;30 neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.

18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.

25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.

11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.

20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.

18 Však to, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.

36 Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.37 Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."

34 Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví.

2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.

3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.

17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.18 Ptám se však: To snad nikdy neslyšeli zvěst? Ovšemže slyšeli! 'Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova.'