1 Porque, eis que naqueles dias, e naquele tempo, em que removerei o cativeiro de Judá e de Jerusalém, 2 Congregarei todas as nações, e as farei descer ao vale de Jeosafá; e ali com elas entrarei em juízo, por causa do meu povo, e da minha herança, Israel, a quem elas espalharam entre as nações e repartiram a minha terra. 3 E lançaram sortes sobre o meu povo, e deram um menino por uma meretriz, e venderam uma menina por vinho, para beberem. 4 E também que tendes vós comigo, Tiro e Sidom, e todas as regiões da Filístia? É tal o pago que vós me dais? Pois se me pagais assim, bem depressa vos farei tornar a vossa paga sobre a vossa cabeça. 5 Visto como levastes a minha prata e o meu ouro, e as minhas coisas desejáveis e formosas pusestes nos vossos templos. 6 E vendestes os filhos de Judá e os filhos de Jerusalém aos filhos dos gregos, para os apartar para longe dos seus termos. 7 Eis que eu os suscitarei do lugar para onde os vendestes, e farei tornar a vossa paga sobre a vossa própria cabeça. 8 E venderei vossos filhos e vossas filhas na mão dos filhos de Judá, que os venderão aos sabeus, a um povo distante, porque o Senhor o disse.

9 Proclamai isto entre os gentios;

preparai a guerra,

suscitai os fortes;

cheguem-se, subam

todos os homens de guerra.

10 Forjai espadas

das vossas enxadas,

e lanças das vossas foices;

diga o fraco: Eu sou forte.

11 Ajuntai-vos, e vinde,

todos os gentios em redor,

e congregai-vos.

Ó Senhor, faze descer ali

os teus fortes;

12 Suscitem-se os gentios,

e subam ao vale de Jeosafá;

pois ali me assentarei

para julgar todos os gentios

em redor.

13 Lançai a foice,

porque já está madura a seara;

vinde, descei,

porque o lagar está cheio,

e os vasos dos lagares

transbordam,

porque a sua malícia

é grande.

14 Multidões, multidões

no vale da decisão;

porque o dia do Senhor

está perto,

no vale da decisão.

15 O sol e a lua se enegrecerão,

e as estrelas retirarão

o seu resplendor.

16 E o Senhor bramará de Sião,

e de Jerusalém fará ouvir

a sua voz;

e os céus e a terra tremerão,

mas o Senhor será o refúgio

do seu povo,

e a fortaleza dos filhos de Israel.

17 E vós sabereis

que eu sou o Senhor

vosso Deus,

que habito em Sião,

o meu santo monte;

e Jerusalém será santa;

estranhos não passarão

mais por ela.

18 E há de ser que, naquele dia,

os montes destilarão mosto,

e os outeiros manarão leite,

e todos os rios de Judá

estarão cheios de águas;

e sairá uma fonte,

da casa do Senhor,

e regará o vale de Sitim.

19 O Egito se fará uma desolação,

e Edom se fará

um deserto assolado,

por causa da violência que fizeram

aos filhos de Judá,

em cuja terra derramaram

sangue inocente.

20 Mas Judá será habitada

para sempre,

e Jerusalém

de geração em geração.

21 E purificarei o sangue

dos que eu não tinha purificado;

porque o Senhor

habitará em Sião.

1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský, 2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili. 3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili. 4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši, 5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých, 6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich. 7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši. 8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil. 9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční. 10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem. 11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji. 12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní. 13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich. 14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání. 15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj. 16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských. 17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více. 18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim. 19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich. 20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu. 21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.