1 Busca satisfazer seu próprio desejo aquele que se isola; ele se insurge contra toda sabedoria.2 O tolo não tem prazer na sabedoria, mas só em que se manifeste aquilo que agrada o seu coração.3 Vindo o ímpio, vem também o desprezo, e com a ignomínia a vergonha.4 Águas profundas são as palavras da boca do homem, e ribeiro transbordante é a fonte da sabedoria.5 Não é bom favorecer o ímpio, e com isso, fazer o justo perder a questão.6 Os lábios do tolo entram na contenda, e a sua boca brada por açoites.7 A boca do tolo é a sua própria destruição, e os seus lábios um laço para a sua alma.8 As palavras do intrigante são como feridas; elas descem ao íntimo do ventre.9 O que é negligente na sua obra é também irmão de um grande desperdiçador.10 Torre forte é o nome do Senhor; a ela correrá o justo, e estará em alto refúgio.11 Os bens do rico são a sua cidade forte, e como uma alta muralha na sua imaginação.12 O coração do homem se exalta antes de ser abatido e diante da honra vai a humildade.13 O que responde antes de ouvir comete estultícia que é para vergonha sua.14 O espírito do homem susterá a sua enfermidade, mas ao espírito abatido, quem o suportará?15 O coração do entendido adquire o conhecimento, e o ouvido dos sábios busca a sabedoria.16 Com presentes o homem alarga o seu caminho e o leva diante dos grandes.17 O que pleiteia por algo, a princípio parece justo, porém vem o seu próximo e o examina.18 A sorte faz cessar os pleitos, e faz separação entre os poderosos.19 O irmão ofendido é mais difícil de conquistar do que uma cidade forte; e as contendas são como os ferrolhos de um palácio.20 Do fruto da boca de cada um se fartará o seu ventre; dos renovos dos seus lábios ficará satisfeito.21 A morte e a vida estão no poder da língua; e aquele que a ama comerá do seu fruto.22 Aquele que encontra uma esposa, acha o bem, e alcança a benevolência do Senhor.23 O pobre fala com rogos, mas o rico responde com dureza.24 O homem de muitos amigos deve mostrar-se amigável, mas há um amigo mais chegado do que um irmão.

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.