1 א זבובי מות יבאיש יביע שמן רוקח יקר מחכמה מכבוד סכלות מעט
2 ב לב חכם לימינו ולב כסיל לשמאלו
3 ג וגם בדרך כשהסכל (כשסכל) הלך לבו חסר ואמר לכל סכל הוא
4 ד אם רוח המושל תעלה עליך מקומך אל תנח כי מרפא יניח חטאים גדולים
5 ה יש רעה ראיתי תחת השמש--כשגגה שיצא מלפני השליט
6 ו נתן הסכל במרומים רבים ועשירים בשפל ישבו
7 ז ראיתי עבדים על סוסים ושרים הלכים כעבדים על הארץ
8 ח חפר גומץ בו יפול ופרץ גדר ישכנו נחש
9 ט מסיע אבנים יעצב בהם בוקע עצים יסכן בם
10 י אם קהה הברזל והוא לא פנים קלקל וחילים יגבר ויתרון הכשיר חכמה
11 יא אם ישך הנחש בלוא לחש ואין יתרון לבעל הלשון
12 יב דברי פי חכם חן ושפתות כסיל תבלענו
13 יג תחלת דברי פיהו סכלות ואחרית פיהו הוללות רעה
14 יד והסכל ירבה דברים לא ידע האדם מה שיהיה ואשר יהיה מאחריו מי יגיד לו
15 טו עמל הכסילים תיגענו--אשר לא ידע ללכת אל עיר
16 טז אי לך ארץ שמלכך נער ושריך בבקר יאכלו
17 יז אשריך ארץ שמלכך בן חורים ושריך בעת יאכלו בגבורה ולא בשתי
18 יח בעצלתים ימך המקרה ובשפלות ידים ידלף הבית
19 יט לשחוק עשים לחם ויין ישמח חיים והכסף יענה את הכל
20 כ גם במדעך מלך אל תקלל ובחדרי משכבך אל תקלל עשיר כי עוף השמים יוליך את הקול ובעל הכנפים (כנפים) יגיד דבר
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.