1 S'il y a donc quelque consolation en Christ, s'il y a quelque soulagement dans la charité, s'il y a quelque communion d'esprit, s'il y a quelque compassion et miséricorde,

2 Rendez ma joie parfaite, étant d'une même pensée, ayant une même charité, une même accord, un même raisonnement;

3 Ne faites rien par contestation, ni par vaine gloire; mais que chacun de vous regarde les autres, par humilité, comme plus excellents que lui-même.

4 Ne regardez pas chacun à votre intérêt particulier, mais aussi à celui des autres.

5 Ayez en vous les mêmes sentiments que Jésus-Christ,

6 Lequel étant la substance permanente de Dieu, n'a point considéré comme usurpation d'être égal à Dieu;

7 Mais il s'est dépossédé lui-même, ayant pris la forme d'un serviteur, devenant semblable aux hommes;

8 Et, revêtu de la figure d'homme, il s'est abaissé lui-même, en se rendant obéissant jusqu'à la mort, même jusqu'à la mort de la croix.

9 C'est pourquoi aussi, Dieu l'a souverainement élevé, et lui a donné un Nom qui est au-dessus de tout nom;

10 Afin qu'au nom de JÉSUS, tout ce qui est dans les cieux, et sur la terre, et sous la terre, fléchisse le genou,

11 Et que toute langue confesse que Jésus-Christ est l’Éternel de gloire et Dieu le Père.

12 Ainsi, mes bien-aimés, comme vous avez toujours obéi, non seulement comme en ma présence, mais plus encore maintenant en mon absence, faites profiter votre salut avec crainte et tremblement;

13 Car c'est Dieu qui produit en vous et le vouloir et le faire selon son plaisir.

14 Faites toutes choses sans murmures et sans disputes;

15 Afin que vous soyez sans reproche, et innocents, enfants de Dieu, sans condamnations au milieu d'une génération dépravée et perverse, au sein de laquelle vous brillez comme des flambeaux dans le monde,

16 En y portant la Parole de vie; en sorte qu'au jour de Christ, je puisse me glorifier de n'avoir point couru en vain, ni travaillé en vain.

17 Et si même je sers d'offrande sur le sacrifice et le ministère de votre foi, j'en ai de la joie, et je m'en réjouis avec vous tous.

18 Vous aussi de même, ayez de la joie, et vous réjouissez avec moi.

19 Or j'espère, dans le Seigneur Jésus, vous envoyer bientôt Timothée, afin que j'aie bon courage, en apprenant votre état.

20 Car je n'ai personne, qui soit si bien d'accord avec moi, pour se soucier vraiment de ce qui vous concerne;

21 Car tous cherchent leurs propres intérêts, et non ceux de Jésus-Christ.

22 Vous savez qu'il a été mis à l'épreuve, puisqu'il s'est mis avec moi au service de l'Évangile, comme un enfant avec son père.

23 J'espère donc vous l'envoyer, dès que j'aurai vu l'état de mes affaires;

24 Et j'ai cette confiance dans le Seigneur que je viendrai aussi moi-même bientôt.

25 Mais j'ai cru nécessaire de vous envoyer Épaphrodite, mon frère, mon compagnon d'œuvre et mon compagnon d'armes, votre envoyé, et celui qui m'a secouru dans mes besoins;

26 Car il désirait ardemment de vous voir tous, et il était fort en peine de ce que vous aviez appris qu'il avait été malade.

27 Il a été malade, en effet, et près de la mort; mais Dieu a eu pitié de lui; et non pas de lui seulement, mais aussi de moi, afin que je n'eusse pas tristesse sur tristesse.

28 Je l'ai donc envoyé avec beaucoup d'empressement, afin qu'en le revoyant, vous ayez de la joie, et que j'aie moins de tristesse.

29 Recevez-le donc dans le Seigneur en toute joie, et honorez de tels hommes.

30 Car il a été près de la mort pour l'œuvre de Christ, ayant exposé sa vie pour suppléer aux services que vous ne pouviez me rendre vous-mêmes.

1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,

2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,

3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.

4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.

5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,

6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,

7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.

8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.

9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,

10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,

11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.

12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.

13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.

14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,

15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,

16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.

17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.

18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.

19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.

20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.

21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.

22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.

23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.

24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.

25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,

26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.

27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.

28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.

29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.

30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.