Resultados da busca por "esperança"

1Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?

4Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,

12Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,

5Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Èili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi.

6Ale naději mám, žeť poznáte, žeť my nejsme zavrženi.

11Naposledy, bratří mějtež se dobře, dokonalí buďte, potěšujte se, jednostejně smyslte, pokoj mějte. A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi.

4Neskládejte naděje své v slovích lživých, říkajíce: Chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův jest.

8Aj, vy skládáte naději svou v slovích lživých, kteráž neprospívají.

11Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin.

3A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.

18Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.

21Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.

11Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,

12V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.

17Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,

21Ramet, Engannim a Enhada, i Betfeses.

36Adama, Ráma a Azor;

37Kedes, Edrei a Enazor;

23A Kedes, a Azor, a Jetnan;

50Anab, Estemo a Anim;

52Arab, Duma a Esan;

3Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých,

9Docházejíce konce víry vaší, spasení duší vašich,

13Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista,

2Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

12Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu.

13V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,

19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.

20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.

43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;

11Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.

21A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.

26Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.

9My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.

11Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty naděje,

15A tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.

5Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

6Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

7Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

14K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista.

16On pak Pán náš Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás a dal nám potěšení věčné a naději dobrou z milosti,

17Potěšujž srdcí vašich a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.

1Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;

12A ihned ho Duch vypudil na poušť.

15Pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Èiňte pokání, a věřte evangelium.

3Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší, a na práci svaté lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším,

6A vy následovníci naši i Páně učiněni jste, přijavše slovo jeho ve mnohé úzkosti, s radostí Ducha svatého,

10A očekávali Syna jeho s nebe, kteréhož jest vzkřísil z mrtvých, totiž Ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.

1Věrnáť jest tato řeč, žádá-li kdo biskupství žeť výborné práce žádá.

9Mající tajemství víry v svědomí čistém.

14Totoť píši tobě, maje naději, že brzo přijdu k tobě.

17Ater, Ezechiáš, Azur,

22Pelatiáš, Chanan, Anaiáš,

23Ozeáš, Chananiáš, Chasub,

2Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování.

8A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,

15Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní,

19Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.

23Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.

24Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.