120 resultados encontrados
20Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
21V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
22Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
9A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
11Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
16Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
15Èekej pokoje, ale nic dobrého, času uzdravení, ale aj, hrůza.
18Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku, mdlé jest.
21Pro potření dcery lidu mého potřín jsem, smutek nesu, užasnutí podjalo mne.
4Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
5Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
23Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
4Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.
5Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista,
13Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, tak abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
1Pavel, apoštol Ježíše Krista, podle zřízení Boha spasitele našeho a pána Jezukrista, naděje naší,
11Jenž jest podle slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréžto mně svěřeno jest.
14Rozhojnila se pak náramně milost Pána našeho, s věrou a s milováním, kteréž jest v Kristu Ježíši.
4Mnohéť jsem k vám důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem.
13Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,
16Raduji se pak, že ve všem mám o vás doufání.
3Odpověd má před těmi, jenž mne soudí, ta jest:
10Èili naprosto pro nás to praví? Pro násť jistě to napsáno jest. Nebo kdo oře, v naději orati má; a kdo mlátí v naději, naděje své má účasten býti.
23A toť činím pro evangelium, abych účastník jeho byl.
11Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.
26Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.
34Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.
8Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
13Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
18Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
21A Adoráma, Uzala a Dikla,
24Sem, Arfaxad, Sále,
27Abram, ten jest Abraham.
3Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
23A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
35Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
14Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
2Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší čistotě.
5Kterážť pak právě vdova jest a osaměla, máť naději v Bohu, a trváť na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí.
6Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela.
2Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
10Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
15A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
21Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:
30Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této.
31Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Èeho byste pak neučinili naposledy?
4Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
8Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
12V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.