124 resultados encontrados
1Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
9A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
16Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
9Pozdravte Urbana, pomocníka našeho v Kristu, a Stachyna mého milého.
20Bůh pak pokoje potře satana pod nohy vaše brzo. Milost Pána našeho Jezukrista budiž s vámi. Amen.
24Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen.
5Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
8Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
14Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
7O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
14Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
19Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
8Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu.
11Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.
14Láska zajisté Kristova víže nás,
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
20Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
21V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
22Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
9Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
15V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
20Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
1V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
5Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
21Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
8Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
11Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
19To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
32Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
147Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
166Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
15Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
22Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
26Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
14Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
34Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
8Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
9Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
10Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
41Skonávají se slova Jobova.
23Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
28Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
30Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
6Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
8V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
9Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.