120 resultados encontrados
7Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.
13Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.
14Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
23Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
28Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
30Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
7Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
9Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
20Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
2Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
4Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.
7Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.
2Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
5Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
14Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
3Doufej v Hospodina, a
4Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
5V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
1Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
5Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
8Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
2V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
7Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
15Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
2Blahoslavený člověk, jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.
10Mnohé bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž naději skládá v Hospodinu, milosrdenství obklíčí.
11Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpěvujte všickni srdce upřímého.
2Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
11Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
15Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
2Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
4Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.
11Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.
2Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
6Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
7Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
2Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
7Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
13Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
1Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm.
8Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.
12Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.
2Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
20Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
2Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
8Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
16Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
3Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
8Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
9Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
11Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
17Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,