1 Domnul Dumnezeu mi -a trimes următoarea vedenie. Iată, era un coş cu poame coapte.

2 El a zis: ,,Ce vezi, Amos?`` Eu am răspuns: ,,Un coş cu poame coapte.`` Şi Domnul mi -a zis: ,,A venit sfîrşitul poporului Meu Israel; nu -l mai pot ierta!

3 În ziua aceea, cîntecele Templului se vor preface în gemete, zice Domnul Dumnezeu, pretutindeni vor arunca în tăcere o mulţime de trupuri moarte.``

4 Ascultaţi lucrul acesta, voi cari mîncaţi pe cel lipsit, şi prăpădiţi pe cei nenorociţi din ţară!

5 Voi, cari ziceţi: ,,Cînd va trece luna nouă, ca să vindem grîul, şi Sabatul ca să deschidem grînarele, să micşorăm efa şi să mărim siclul, şi să strîmbăm cumpăna ca să înşelăm?

6 Apoi vom cumpăra pe cei nevoiaşi pe argint, şi pe sărac pe o păreche de încălţăminte, şi vom vinde codina în loc de grîu.`` -

7 Domnul a jurat pe slava lui Iacov: ,,Niciodată nu voi uita niciuna din faptele lor!

8 Nu se va cutremura ţara din pricina acestor mişelii, şi nu se vor jăli toţi locuitorii ei? Nu se va umfla toată ţara ca rîul, ridicîndu-se şi pogorîndu-se iarăş ca rîul Egiptului?

9 În ziua aceea, zice Domnul Dumnezeu, voi face să asfinţească soarele la amiază, şi voi întuneca pămîntul ziua nămeaza mare.

10 Vă voi preface sărbătorile în jale, şi toate cîntările în bociri pentru morţi, voi acoperi toate coapsele cu saci şi voi face toate capetele pleşuve; voi arunca ţara într'o jale ca pentru un singur fiu, şi sfîrşitul ei va fi ca o zi amară.``

11 ,,Iată, vin zile, zice Domnul Dumnezeu, cînd voi trimete foamete în ţară, nu foamete de pîne, nici sete de apă, ci foame şi sete după auzirea cuvintelor Domnului.

12 Vor pribegi atunci dela o mare la alta, de la miază-noapte la răsărit, vor umbla istoviţi încoace şi încolo, ca să caute Cuvîntul Domnului, şi tot nu -l vor găsi.

13 În ziua aceea se vor topi de sete fetele frumoase şi flăcăii.

14 Ei, cari jură acum pe păcatul Samariei, şi zic: ,Pe Dumnezeul tău cel viu, Dane!` Şi: ,Pe drumul Beer-Şebei!` Vor cădea, şi nu se vor mai scula.``

1 Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.

2 A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.

3 Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.

4 Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,

5 Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,

6 Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?

7 Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.

8 Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?

9 Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.

10 A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.

11 Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,

12 Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.

13 V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,

14 Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.