1 Dacă, în ţara pe care ţi -o dă în stăpînire Domnul, Dumnezeul tău, se găseşte întins în mijlocul unui cîmp un om ucis, fără să se ştie cine l -a lovit,

2 bătrînii şi judecătorii tăi să se ducă să măsoare depărtarea dela trupul mort pînă în cetăţile de primprejur.

3 Cînd se va hotărî cetatea cea mai apropiată de trupul mort, bătrînii din cetatea aceea să ia o viţea care să nu fi fost pusă la muncă şi care să nu fi tras la jug.

4 Să ducă viţeaua aceea într'o vale cu apă care nu seacă niciodată şi unde nu se ară nici nu se seamănă; şi acolo, să taie capul viţelei în vale.

5 Atunci să se apropie preoţii, fiii lui Levi; căci pe ei i -a ales Domnul, Dumnezeul tău, ca să -I slujească şi să binecuvinteze în Numele Domnului, şi ei trebuie să hotărască în orice ceartă şi în orice rănire.

6 Toţi bătrînii din cetatea aceea cea mai apropiată de trupul mort să-şi spele mînile pe viţeaua căreia i-au tăiat capul în vale.

7 Şi, luînd cuvîntul, să zică: ,,Mînile noastre n'au vărsat sîngele acesta, şi ochii noştri nu l-au văzut vărsîndu-se.

8 Iartă, Doamne, pe poporul Tău Israel, pe care l-ai răscumpărat; nu pune sîngele nevinovat în socoteala poporului Tău Israel.`` Şi sîngele acela nu -i va fi pus în socoteală.

9 Astfel trebuie să curăţi din mijlocul tău sîngele nevinovat, făcînd ce este plăcut înaintea Domnului.

10 Cînd vei merge la război împotriva vrăjmaşilor tăi, dacă Domnul îi dă în mînile tale, şi vei lua prinşi din ei,

11 poate că printre cei prinşi vei vedea o femeie frumoasă, şi vei dori s'o iei de nevastă.

12 Atunci s'o aduci înlăuntrul casei tale. Ea să-şi radă capul şi să-şi taie unghiile,

13 să-şi lepede hainele pe cari le purta cînd a fost prinsă, să locuiască în casa ta, şi să plîngă pe tatăl şi pe mama ei o lună de zile. După aceea, să te duci la ea, să -i fii bărbat, şi ea să-ţi fie nevastă.

14 Dacă nu-ţi va mai place, s'o laşi să plece unde va voi, dar nu vei putea s'o vinzi pe argint, nici să te porţi cu ea ca cu o roabă, pentrucă ai înjosit -o.

15 Dacă un om, care are două neveste, iubeşte pe una şi nu iubeşte pe cealaltă, şi dacă are copii cu ele, din cari întîiul născut este dela nevasta pe care n'o iubeşte,

16 cînd îşi va împărţi averile între fiii lui, nu va putea face întîi născut pe fiul aceleia pe care o iubeşte, în locul fiului aceleia pe care n'o iubeşte, şi care este întîiul născut.

17 Ci să recunoască de întîi născut pe fiul aceleia pe care n'o iubeşte, şi să -i dea o parte îndoită din averea lui; căci fiul acesta este cel dintîi rod al puterii lui, şi lui i se cuvine dreptul de întîi născut.

18 Dacă un om are un fiu neascultător şi îndărătnic, care n'ascultă nici de glasul tatălui său, nici de glasul mamei lui, şi nu -i ascultă nici chiar după ce l-au pedepsit,

19 tatăl şi mama să -l ia, şi să -l ducă la bătrînii cetăţii lui şi la poarta locului în care locuieşte.

20 Să spună bătrînilor cetăţii lui: ,,Iată, fiul nostru este neascultător şi îndărătnic, n'ascultă de glasul nostru, şi este lacom şi beţiv.``

21 Şi toţi oamenii din cetatea lui să -l ucidă cu pietre, şi să moară. Astfel să curăţi răul din mijlocul tău, pentruca tot Israelul s'audă şi să se teamă.

22 Dacă se va omorî un om care a săvîrşit o nelegiuire vrednică de pedeapsa cu moartea, şi l-ai spînzurat de un lemn,

23 trupul lui mort să nu stea noaptea pe lemn; ci să -l îngropi în aceeaş zi, căci cel spînzurat este blestemat înaintea lui Dumnezeu, şi să nu spurci ţara pe care ţi -o dă de moştenire Domnul, Dumnezeul tău.

1 Když by nalezen byl zabitý (v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys dědičně vládl jí), ležící na poli, a nebylo by vědíno, kdo by ho zabil,

2 Tedy vyjdou starší tvoji a soudcové tvoji, a měřiti budou k městům, kteráž jsou vůkol toho zabitého.

3 A když nalezeno bude město nejbližší toho zabitého, tedy vezmou starší města toho jalovici z stáda, kteréž ještě nebylo užíváno, a kteráž netáhla ve jhu.

4 I uvedou starší toho města jalovici tu do údolí pustého, kteréž nikdy nebylo děláno aneb oseto, a setnou šíji jalovice v tom údolí.

5 Potom přistoupí kněží synové Léví; (nebo je Hospodin Bůh tvůj vyvolil, aby přisluhovali jemu, a požehnání dávali ve jménu Hospodinovu, vedlé jejichž výpovědi stane všeliká rozepře a každá rána.)

6 Všickni také starší toho města, kteříž jsou nejbližší toho zabitého, umyjí ruce své nad jalovicí sťatou v tom údolí,

7 A osvědčovati budou, řkouce: Nevylilyť jsou ruce naše krve té, aniž oči naše viděly vražedlníka.

8 Očisť lid svůj Izraelský, kterýž jsi vykoupil, Hospodine, a nepřičítej krve nevinné lidu svého Izraelskému. I bude sňata s nich vina té krve.

9 Ty pak odejmeš krev nevinnou z prostředku svého, když učiníš, což pravého jest před očima Hospodinovýma.

10 Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a dal by je Hospodin Bůh tvůj v ruce tvé, a zajal bys z nich mnohé;

11 Uzříš-li mezi zajatými ženu krásného oblíčeje, a zamiluješ ji, tak abys ji sobě vzal za manželku:

12 Uvedeš ji do domu svého, i oholí sobě hlavu, a obřeže nehty své;

13 A složíc roucho své s sebe, v kterémž jest jata, zůstane v domě tvém, a plakati bude otce svého i matky své za celý měsíc; a potom vejdeš k ní, a budeš její manžel, a ona bude manželka tvá.

14 Pakliť by se nelíbila, tedy propustíš ji svobodnou; ale nikoli neprodávej jí za peníze, ani nekupč jí, poněvadž jsi jí ponížil.

15 Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé:

16 Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé,

17 Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.

18 Měl-li by kdo syna zpurného a protivného, ješto by neposlouchal hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestán, neuposlechl by jich:

19 Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starším města svého, k bráně místa přebývání svého,

20 A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.

21 Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.

22 Když by kdo zhřešil, že by hoden byl smrti, a byl by odsouzen k ní a pověsil bys ho na dřevě:

23 Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.