1 Cuvîntul Domnului mi -a vorbit, astfel:2 ,,Fiul omului, ce are lemnul de viţă mai mult decît orice alt lemn, viţele de vie mai mult decît cele ce sînt printre copacii din pădure?3 Ia oare cineva din lemnul acesta, ca să facă vreo lucrare? Face cineva din el vreun cîrlig de atîrnt ceva în el?4 Iată că este pus pe foc să ardă; dupăce îi arde focul cele două capete şi mijlocul, mai poate fi el bun de ceva?5 Iată, cînd era întreg, nu se putea face nimic din el; cu cît mai puţin acum, dupăce l -a mistuit şi l -a ars focul, s'ar mai putea face vreo lucrare din el?6 Deaceea aşa vorbeşte Domnul, Dumnezeu: ,,Ca lemnul de viţă dintre copacii din pădure, pe care -l pun pe foc să -l ard, aşa voi da şi pe locuitorii Ierusalimului.7 Îmi voi întoarce Faţa împotriva lor; au ieşit din foc, dar focul îi va arde de tot. Şi veţi şti că Eu sînt Domnul, cînd Îmi voi întoarce Faţa împotriva lor.8 Voi preface ţara într'un pustiu, pentrucă au fost necredincioşi, zice Domnul Dumnezeu.``

1 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2 Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?3 Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?4 Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?5 Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.7 Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.8 A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.