1 V-am spus aceste lucruri, pentruca ele să nu fie pentru voi un prilej de cădere.
2 Au să vă dea afară din sinagogi: ba încă, va veni vremea cînd, oricine vă va ucide, să creadă că aduce o slujbă lui Dumnezeu.
3 Şi se vor purta astfel cu voi, pentrucă n'au cunoscut nici pe Tatăl, nici pe Mine.
4 V'am spus aceste lucruri, pentruca, atunci cînd le va veni ceasul să se împlinească, să vă aduceţi aminte că vi le-am spus. Nu vi le-am spus dela început, pentrucă eram cu voi.
5 Acum Mă duc la Cel ce M'a trimes; şi nimeni din voi nu Mă întreabă: ,Unde Te duci?`
6 Dar, pentrucă v'am spus aceste lucruri, întristarea v'a umplut inima.
7 Totuş, vă spun adevărul: Vă este de folos să Mă duc; căci, dacă nu Mă duc Eu, Mîngîietorul nu va veni la voi; dar dacă Mă duc, vi -L voi trimete.
8 Şi cînd va veni El, va dovedi lumea vinovată în ce priveşte păcatul, neprihănirea şi judecata.
9 În ce priveşte păcatul: fiindcă ei nu cred în Mine;
10 în ce priveşte neprihănirea: fiindcă Mă duc la Tatăl, şi nu Mă veţi mai vedea;
11 în ce priveşte judecata: fiindcă stăpînitorul lumii acesteia este judecat.
12 Mai am să vă spun multe lucruri, dar acum nu le puteţi purta.
13 Cînd va veni Mîngîietorul, Duhul adevărului, are să vă călăuzească în tot adevărul; căci El nu va vorbi dela El, ci va vorbi tot ce va fi auzit, şi vă va descoperi lucrurile viitoare.
14 El Mă va proslăvi, pentrucă va lua din ce este al Meu, şi vă va descoperi.
15 Tot ce are Tatăl, este al Meu; deaceea am zis că va lua din ce este al Meu, şi vă va descoperi.
16 Peste puţină vreme, nu Mă veţi mai vedea; apoi iarăş peste puţină vreme, Mă veţi vedea, pentrucă Mă duc la Tatăl.``
17 La auzul acestor vorbe, unii din ucenicii Lui au zis între ei: ,,Ce însemnează cuvintele acestea: ,Peste puţină vreme, nu Mă veţi mai vedea;` şi: ,Apoi iarăş peste puţină vreme Mă veţi vedea?` Şi: ,Pentrucă Mă duc la Tatăl?``
18 Ei ziceau deci: ,,Ce însemnează aceasta: ,Peste puţină vreme?` Nu ştim ce vrea să spună.``
19 Isus a cunoscut că voiau să -L întrebe, şi le -a zis: ,,Vă întrebaţi între voi ce însemnează cuvintele: ,Peste puţină vreme, nu Mă veţi mai vedea;` şi: ,Apoi iarăş peste puţină vreme, Mă veţi vedea?`
20 Adevărat, adevărat vă spun că, voi veţi plînge şi, vă veţi tîrgui, iar lumea se va bucura; vă veţi întrista, dar întristarea voastră se va preface în bucurie.
21 Femeia, cînd este în durerile naşterii, se întristează, pentrucă i -a sosit ceasul; dar dupăce a născut pruncul, nu-şi mai aduce aminte de suferinţă, de bucurie că s'a născut un om pe lume.
22 Tot aşa şi voi: acum sînteţi plini de întristare; dar Eu vă voi vedea iarăş, inima vi se va bucura, şi nimeni nu vă va răpi bucuria voastră.
23 În ziua aceea, nu Mă veţi mai întreba de nimic. Adevărat, adevărat, vă spun că, orice veţi cere dela Tatăl, în Numele Meu, vă va da.
24 Pînă acum n'aţi cerut nimic în Numele Meu: cereţi, şi veţi căpăta, pentruca bucuria voastră să fie deplină.
25 V'am spus aceste lucruri în pilde. Vine ceasul cînd nu vă voi mai vorbi în pilde, ci vă voi vorbi desluşit despre Tatăl.
26 În ziua aceea, veţi cere în Numele Meu, şi nu vă zic că voi ruga pe Tatăl pentru voi.
27 Căci Tatăl însuş vă iubeşte, pentrucă M'aţi iubit, şi aţi crezut că am ieşit dela Dumnezeu.
28 Am ieşit dela Tatăl, şi am venit în lume; acum las lumea, şi Mă duc la Tatăl.``
29 Ucenicii Săi I-au zis: ,,Iată că acum vorbeşti desluşit, şi nu spui nicio pildă.
30 Acum cunoaştem că ştii toate lucrurile, şi n'ai nevoie să Te întrebe cineva; de aceea credem că ai ieşit dela Dumnezeu.``
31 ,,Acum credeţi?`` le -a răspuns Isus.
32 ,,Iată că vine ceasul, şi a şi venit, cînd veţi fi risipiţi fiecare la ale lui; şi pe Mine Mă veţi lăsa singur; dar nu sînt singur, căci Tatăl este cu Mine.
33 V'am spus aceste lucruri ca să aveţi pace în Mine. În lume veţi avea necazuri; dar îndrăzniţi, Eu am biruit lumea.``
1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.