1 Domnul a vorbit lui Moise, şi a zis:
2 ,,Porunceşte copiilor lui Israel să-ţi aducă pentru sfeşnic untdelemn curat de măsline tescuite, ca să ţină candelele aprinse neîncetat.
3 Aaron să -l pregătească dincoace de perdeaua dinlăuntru, care este înaintea mărturiei, în cortul întîlnirii, pentruca să ardă neîncetat de seara pînă dimineaţa în faţa Domnului. Aceasta este o lege vecinică pentru urmaşii voştri.
4 Să aşeze candelele în sfeşnicul de aur curat, ca să ardă neîncetat înaintea Domnului.
5 Să iei floare de făină, şi să faci din ea douăsprezece turte; fiecare turtă să fie făcută din două zecimi de efă.
6 Să le pui în două şiruri, cîte şase în fiecare şir, pe masa de aur curat, înaintea Domnului.
7 Peste fiecare şir să pui tămîie curată, care să fie pe pîne ca aducere aminte, ca un dar de mîncare mistuit de foc înaintea Domnului.
8 În fiecare zi de Sabat să se pună aceste pîni înaintea Domnului, neîncetat: acesta este un legămînt vecinic pe care -l vor ţinea copiii lui Israel.
9 Pînile acestea să fie ale lui Aaron şi ale fiilor lui, şi să le mănînce într'un loc sfînt; căci ele sînt pentru ei un lucru prea sfînt, o parte din darurile de mîncare mistuite de foc înaintea Domnului. Aceasta este o lege vecinică.``
10 Fiul unei femei israelite şi al unui bărbat egiptean, venind în mijlocul copiilor lui Israel, s'a certat în tabără cu un bărbat israelit.
11 Fiul femeii israelite a hulit şi a blestemat Numele lui Dumnezeu. L-au adus la Moise. Mamă-sa se numea Şelomit, fata lui Dibri, din seminţia lui Dan.
12 L-au aruncat în temniţă, pînă va spune Moise ce va porunci Domnul.
13 Domnul a vorbit lui Moise, şi a zis:
14 ,,Scoate din tabără pe cel ce a hulit; toţi ceice l-au auzit, să-şi pună mînile pe capul lui, şi toată adunarea să -l ucidă cu pietre.
15 Să vorbeşti copiilor lui Israel, şi să le spui: ,Oricine va blestema pe Dumnezeul lui, îşi va lua pedeapsa pentru păcatul lui.
16 Cine va blestema Numele Domnului, va fi pedepsit cu moartea: toată adunarea să -l ucidă cu pietre. Fie străin, fie băştinaş, să moară, pentrucă a hulit Numele lui Dumnezeu.
17 Cine va da unui om o lovitură de moarte, să fie pedepsit cu moartea.
18 Cine va da unui dobitoc o lovitură de moarte, să -l înlocuiască: viaţă pentru viaţă.
19 Dacă cineva răneşte pe aproapele lui, să i se facă aşa cum a făcut şi el:
20 frîntură pentru frîntură, ochi pentru ochi, dinte pentru dinte; să i se facă aceeaş rană pe care a făcut -o el aproapelui său.
21 Cine va ucide un dobitoc, să -l înlocuiască; dar cine va ucide un om, să fie pedepsit cu moartea.
22 Să aveţi aceeaş lege pentru străin ca şi pentru băştinaş; căci Eu sînt Domnul, Dumnezeul vostru.``
23 Moise a vorbit copiilor lui Israel; au scos afară din tabără pe cel ce hulise, şi l-au ucis cu pietre. Copiii lui Israel au făcut după porunca pe care o dăduse lui Moise Domnul.
1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3 Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4 Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5 A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6 A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7 Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8 Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9 I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10 Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11 I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12 A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14 Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15 Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16 Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17 Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18 Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19 Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20 Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21 Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22 Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23 Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.