1 Cînd a ieşit Isus din Templu, unul din ucenicii Lui i -a zis: ,,Învăţătorule, uită-Te ce pietre şi ce zidiri!``
2 Isus i -a răspuns: ,,Vezi tu aceste zidiri mari? Nu va rămînea aici piatră pe piatră, care să nu fie dărîmată.``
3 Apoi a şezut pe muntele Măslinilor în faţa Templului. Şi Petru, Iacov, Ioan şi Andrei, L-au întrebat deoparte:
4 ,,Spune-ne cînd se vor întîmpla aceste lucruri, şi care va fi semnul cînd se vor împlini toate aceste lucruri?``
5 Isus a început atunci să le spună: ,,Băgaţi de seamă să nu vă înşele cineva.
6 Fiindcă vor veni mulţi în Numele Meu, şi vor zice: ,Eu sînt Hristosul!` Şi vor înşela pe mulţi.
7 Cînd veţi auzi despre războaie şi veşti de războaie, să nu vă spăimîntaţi, căci lucrurile acestea trebuie să se întîmple. Dar încă nu va fi sfîrşitul.
8 Un neam se va scula împotriva altui neam, şi o împărăţie împotriva altei împărăţii; pe alocurea vor fi cutremure de pămînt, foamete şi turburări. Aceste lucruri vor fi începutul durerilor.
9 Luaţi seama la voi înşivă. Au să vă dea pe mîna soboarelor judecătoreşti, şi veţi fi bătuţi în sinagogi; din pricina Mea veţi fi duşi înaintea dregătorilor şi înaintea împăraţilor, pentruca să le slujiţi de mărturie.
10 Mai întîi trebuie ca Evanghelia să fie propovăduită tuturor neamurilor.
11 Cînd vă vor duce să vă dea în mînile lor, să nu vă îngrijoraţi mai dinainte cu privire la celece veţi vorbi, ci să vorbiţi orice vi se va da să vorbiţi în ceasul acela; căci nu voi veţi vorbi, ci Duhul Sfînt.
12 Fratele va da la moarte pe frate-său, şi tatăl pe copilul lui; copiii se vor scula împotriva părinţilor lor, şi -i vor omorî.
13 Veţi fi urîţi de toţi pentru Numele Meu; dar cine va răbda pînă la sfîrşit, va fi mîntuit.
14 Cînd veţi vedea ,urîciunea pustiirii` stînd acolo unde nu se cade să fie, -cine citeşte să înţeleagă-atunci cei ce vor fi în Iudea, să fugă la munţi.
15 Cine va fi pe acoperişul casei, să nu se pogoare, şi să nu intre în casă, ca să-şi ia ceva din ea.
16 Şi cine va fi la cîmp, să nu se întoarcă înapoi ca să-şi ia haina.
17 Vai de femeile cari vor fi însărcinate, şi de cele ce vor da ţîţă în zilele acelea!
18 Rugaţi-vă ca lucrurile acestea să nu se întîmple iarna.
19 Pentrucă în zilele acelea va fi un necaz aşa de mare, cum n'a fost de la începutul lumii, pe care a făcut -o Dumnezeu, pînă azi, şi cum nici nu va mai fi vreodată.
20 Şi dacă n'ar fi scurtat Domnul zilele acelea, nimeni n'ar scăpa; dar le -a scurtat din pricina celor aleşi.
21 Dacă vă va zice cineva atunci: ,Iată, Hristosul este aici` sau: ,Iată -L, acolo`, să nu -l credeţi.
22 Căci se vor scula Hristoşi mincinoşi şi prooroci mincinoşi. Ei vor face semne şi minuni, ca să înşele, dacă ar fi cu putinţă, şi pe cei aleşi.
23 Păziţi-vă; iată că vi le-am spus toate dinainte.
24 Dar, în zilele acelea, după necazul acesta, soarele se va întuneca, luna nu-şi va mai da lumina ei,
25 stelele vor cădea din cer, şi puterile cari sînt în ceruri vor fi clătinate.
26 Atunci se va vedea Fiul omului venind pe nori cu mare putere şi cu slavă.
27 Atunci va trimete pe îngerii Săi, şi va aduna pe cei aleşi din cele patru vînturi, dela marginea pămîntului pînă la marginea cerului.
28 Luaţi învăţătură dela smochin prin pilda lui. Cînd mlădiţa lui se face fragedă şi înfrunzeşte, ştiţi că vara este aproape.
29 Tot aşa, cînd veţi vedea aceste lucruri împlinindu-se, să ştiţi că Fiul omului este aproape, este chiar la uşi.
30 Adevărat vă spun, că nu va trece neamul acesta pînă nu se vor împlini toate aceste lucruri.
31 Cerul şi pămîntul vor trece, dar cuvintele Mele nu vor trece.
32 Cît despre ziua aceea, sau ceasul acela, nu ştie nimeni, nici îngerii din ceruri, nici Fiul, ci numai Tatăl.
33 Luaţi seama, vegheaţi şi rugaţi-vă; căci nu ştiţi cînd va veni vremea aceea.
34 Se va întîmpla ca şi cu un om plecat într'altă ţară, care îşi lasă casa, dă robilor săi putere, arată fiecăruia care este datoria lui, şi porunceşte portarului să vegheze.
35 Vegheaţi dar, pentrucă nu ştiţi cînd va veni stăpînul casei: sau seara, sau la miezul nopţii, sau la cîntarea cocoşilor, sau dimineaţa.
36 Temeţi-vă ca nu cumva, venind fără veste, să vă găsească dormind.
37 Ce vă zic vouă, zic tuturor: Vegheaţi!``
1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!
2 Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3 A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:
4 Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?
5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.
6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.
7 Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.
8 Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.
9 A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.
10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.
11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.
12 Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.
13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.
15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.
16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.
17 Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.
18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.
19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.
20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.
21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.
22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.
23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.
24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.
25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.
26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.
27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.
28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.
29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.
30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.
33 Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.
34 Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.
35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;
36 Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.
37 A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.