1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.

1 Trouxeram, pois, a arca de Deus, e a puseram no meio da tenda que Davi lhe tinha armado; e ofereceram holocaustos e sacrifícios pacíficos perante Deus.2 E, acabando Davi de oferecer os holocaustos e sacrifícios pacíficos, abençoou o povo em nome do Senhor.3 E repartiu a todos em Israel, tanto a homens como a mulheres, a cada um, um pão, e um bom pedaço de carne, e um frasco de vinho.4 E pôs alguns dos levitas por ministros perante a arca do Senhor; isto para recordarem, e louvarem, e celebrarem ao Senhor Deus de Israel.5 Era Asafe, o chefe, e Zacarias o segundo depois dele; Jeiel, e Semiramote, e Jeiel, e Matitias, e Eliabe, e Benaia, e Obede-Edom, e Jeiel, com alaúdes e com harpas; e Asafe se fazia ouvir com címbalos;6 Também Benaia, e Jaaziel, os sacerdotes, continuamente tocavam trombetas, perante a arca da aliança de Deus.7 Então naquele mesmo dia Davi, em primeiro lugar, deu o seguinte salmo para que, pelo ministério de Asafe e de seus irmãos, louvassem ao Senhor;8 Louvai ao Senhor, invocai o seu nome, fazei conhecidas as suas obras entre os povos.9 Cantai-lhe, salmodiai-lhe, atentamente falai de todas as suas maravilhas.10 Gloriai-vos no seu santo nome; alegre-se o coração dos que buscam ao Senhor.11 Buscai ao Senhor e a sua força; buscai a sua face continuamente.12 Lembrai-vos das maravilhas que fez, de seus prodígios, e dos juízos da sua boca;13 Vós, semente de Israel, seus servos, vós, filhos de Jacó, seus escolhidos.14 Ele é o Senhor nosso Deus; os seus juízos estão em toda a terra.15 Lembrai-vos perpetuamente da sua aliança e da palavra que prescreveu para mil gerações;16 Da aliança que fez com Abraão, e do seu juramento a Isaque;17 O qual também a Jacó confirmou por estatuto, e a Israel por aliança eterna,18 Dizendo: A ti te darei a terra de Canaã, quinhão da vossa herança.19 Quando eram poucos homens em número, sim, mui poucos, e estrangeiros nela,20 Quando andavam de nação em nação, e de um reino para outro povo,21 A ninguém permitiu que os oprimisse, e por amor deles repreendeu reis, dizendo:22 Não toqueis os meus ungidos, e aos meus profetas não façais mal.23 Cantai ao Senhor em toda a terra; anunciai de dia em dia a sua salvação.24 Contai entre as nações a sua glória, entre todos os povos as suas maravilhas.25 Porque grande é o Senhor, e mui digno de louvor, e mais temível é do que todos os deuses.26 Porque todos os deuses dos povos são ídolos; porém o Senhor fez os céus.27 Louvor e majestade há diante dele, força e alegria no seu lugar.28 Tributai ao Senhor, ó famílias dos povos, tributai ao Senhor glória e força.29 Tributai ao Senhor a glória de seu nome; trazei presentes, e vinde perante ele; adorai ao Senhor na beleza da sua santidade.30 Trema perante ele, trema toda a terra; pois o mundo se firmará, para que não se abale.31 Alegrem-se os céus, e regozije-se a terra; e diga-se entre as nações: O Senhor reina.32 Brame o mar com a sua plenitude; exulte o campo com tudo o que nele há;33 Então jubilarão as árvores dos bosques perante o Senhor; porquanto vem julgar a terra.34 Louvai ao Senhor, porque é bom; pois a sua benignidade dura perpetuamente.35 E dizei: Salva-nos, ó Deus da nossa salvação, e ajunta-nos, e livra-nos das nações, para que louvemos o teu santo nome, e nos gloriemos no teu louvor.36 Bendito seja o Senhor Deus de Israel, de eternidade a eternidade. E todo o povo disse: Amém! E louvou ao Senhor.37 Então Davi deixou ali, diante da arca da aliança do Senhor, a Asafe e a seus irmãos, para ministrarem continuamente perante a arca, segundo se ordenara para cada dia.38 E mais a Obede-Edom, com seus irmãos, sessenta e oito; a este Obede-Edom, filho de Jedutum, e a Hosa, deixou por porteiros.39 E deixou a Zadoque, o sacerdote, e a seus irmãos, os sacerdotes, diante do tabernáculo do Senhor, no alto que está em Gibeom,40 Para oferecerem holocaustos ao Senhor continuamente, pela manhã e à tarde, sobre o altar dos holocaustos; e isto segundo tudo o que está escrito na lei do Senhor que tinha prescrito a Israel.41 E com eles a Hemã, e a Jedutum, e aos mais escolhidos, que foram apontados pelos seus nomes, para louvarem ao Senhor, porque a sua benignidade dura perpetuamente.42 Com eles, pois, estavam Hemã e Jedutum, com trombetas e címbalos, para os que haviam de tocar, e com outros instrumentos de música de Deus; porém os filhos de Jedutum estavam à porta.43 Então todo o povo se retirou, cada um para a sua casa; e voltou Davi, para abençoar a sua casa.