1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

1 Portanto, se há algum conforto em Cristo, se alguma consolação de amor, se alguma comunhão no Espírito, se alguns entranháveis afetos e compaixões,2 Completai o meu gozo, para que sintais o mesmo, tendo o mesmo amor, o mesmo ânimo, sentindo uma mesma coisa.3 Nada façais por contenda ou por vanglória, mas por humildade; cada um considere os outros superiores a si mesmo.4 Não atente cada um para o que é propriamente seu, mas cada qual também para o que é dos outros.5 De sorte que haja em vós o mesmo sentimento que houve também em Cristo Jesus,6 Que, sendo em forma de Deus, não teve por usurpação ser igual a Deus,7 Mas fez a si mesmo de nenhuma reputação, tomando a forma de servo, fazendo-se semelhante aos homens;8 E, achado na forma de homem, humilhou-se a si mesmo, sendo obediente até à morte, e morte de cruz.9 Por isso, também Deus o exaltou soberanamente, e lhe deu um nome que é sobre todo o nome;10 Para que ao nome de Jesus se dobre todo o joelho dos que estão nos céus, e na terra, e debaixo da terra,11 E toda a língua confesse que Jesus Cristo é o Senhor, para glória de Deus Pai.12 De sorte que, meus amados, assim como sempre obedecestes, não só na minha presença, mas muito mais agora na minha ausência, assim também operai a vossa salvação com temor e tremor;13 Porque Deus é o que opera em vós tanto o querer como o efetuar, segundo a sua boa vontade.14 Fazei todas as coisas sem murmurações nem contendas;15 Para que sejais irrepreensíveis e sinceros, filhos de Deus inculpáveis, no meio de uma geração corrompida e perversa, entre a qual resplandeceis como astros no mundo;16 Retendo a palavra da vida, para que no dia de Cristo possa gloriar-me de não ter corrido em vão nem trabalhado em vão.17 E, ainda que seja oferecido por libação sobre o sacrifício e serviço da vossa fé, folgo e me regozijo com todos vós.18 E vós também regozijai-vos e alegrai-vos comigo por isto mesmo.19 E espero no Senhor Jesus que em breve vos mandarei Timóteo, para que também eu esteja de bom ânimo, sabendo dos vossos negócios.20 Porque a ninguém tenho de igual sentimento, que sinceramente cuide do vosso estado;21 Porque todos buscam o que é seu, e não o que é de Cristo Jesus.22 Mas bem sabeis qual a sua experiência, e que serviu comigo no evangelho, como filho ao pai.23 De sorte que espero vo-lo enviar logo que tenha provido a meus negócios.24 Mas confio no Senhor, que também eu mesmo em breve irei ter convosco.25 Julguei, contudo, necessário mandar-vos Epafrodito, meu irmão e cooperador, e companheiro nos combates, e vosso enviado para prover às minhas necessidades.26 Porquanto tinha muitas saudades de vós todos, e estava muito angustiado de que tivésseis ouvido que ele estivera doente.27 E de fato esteve doente, e quase à morte; mas Deus se apiedou dele, e não somente dele, mas também de mim, para que eu não tivesse tristeza sobre tristeza.28 Por isso vo-lo enviei mais depressa, para que, vendo-o outra vez, vos regozijeis, e eu tenha menos tristeza.29 Recebei-o, pois, no Senhor com todo o gozo, e tende-o em honra;30 Porque pela obra de Cristo chegou até bem próximo da morte, não fazendo caso da vida para suprir para comigo a falta do vosso serviço.