1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.25 Aj, předpověděl jsem vám.26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,39 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.42 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.45 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.48 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,49 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,50 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.51 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
1 E, quando Jesus ia saindo do templo, aproximaram-se dele os seus discípulos para lhe mostrarem a estrutura do templo.2 Jesus, porém, lhes disse: Não vedes tudo isto? Em verdade vos digo que não ficará aqui pedra sobre pedra que não seja derrubada.3 E, estando assentado no Monte das Oliveiras, chegaram-se a ele os seus discípulos em particular, dizendo: Dize-nos, quando serão essas coisas, e que sinal haverá da tua vinda e do fim do mundo?4 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Acautelai-vos, que ninguém vos engane;5 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; e enganarão a muitos.6 E ouvireis de guerras e de rumores de guerras; olhai, não vos assusteis, porque é mister que isso tudo aconteça, mas ainda não é o fim.7 Porquanto se levantará nação contra nação, e reino contra reino, e haverá fomes, e pestes, e terremotos, em vários lugares.8 Mas todas estas coisas são o princípio de dores.9 Então vos hão de entregar para serdes atormentados, e matar-vos-ão; e sereis odiados de todas as nações por causa do meu nome.10 Nesse tempo muitos serão escandalizados, e trair-se-ão uns aos outros, e uns aos outros se odiarão.11 E surgirão muitos falsos profetas, e enganarão a muitos.12 E, por se multiplicar a iniquidade, o amor de muitos esfriará.13 Mas aquele que perseverar até ao fim, esse será salvo.14 E este evangelho do reino será pregado em todo o mundo, em testemunho a todas as nações, e então virá o fim.15 Quando, pois, virdes que a abominação da desolação, de que falou o profeta Daniel, está no lugar santo; quem lê, entenda;16 Então, os que estiverem na Judeia, fujam para os montes;17 E quem estiver sobre o telhado não desça a tirar alguma coisa de sua casa;18 E quem estiver no campo não volte atrás a buscar as suas vestes.19 Mas ai das grávidas e das que amamentarem naqueles dias!20 E orai para que a vossa fuga não aconteça no inverno nem no sábado;21 Porque haverá então grande aflição, como nunca houve desde o princípio do mundo até agora, nem tampouco há de haver.22 E, se aqueles dias não fossem abreviados, nenhuma carne se salvaria; mas por causa dos escolhidos serão abreviados aqueles dias.23 Então, se alguém vos disser: Eis que o Cristo está aqui, ou ali, não lhe deis crédito;24 Porque surgirão falsos cristos e falsos profetas, e farão tão grandes sinais e prodígios que, se possível fora, enganariam até os escolhidos.25 Eis que eu vo-lo tenho predito.26 Portanto, se vos disserem: Eis que ele está no deserto, não saiais. Eis que ele está no interior da casa; não acrediteis.27 Porque, assim como o relâmpago sai do oriente e se mostra até ao ocidente, assim será também a vinda do Filho do homem.28 Porque onde quer que estiver o cadáver, ali se ajuntarão as águias.29 E, logo depois da aflição daqueles dias, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz, e as estrelas cairão do céu, e as potências dos céus serão abaladas.30 Então aparecerá no céu o sinal do Filho do homem; e todas as tribos da terra se lamentarão, e verão o Filho do homem, vindo sobre as nuvens do céu, com poder e grande glória.31 E ele enviará os seus anjos com rijo clamor de trombeta, os quais ajuntarão os seus escolhidos desde os quatro ventos, de uma à outra extremidade dos céus.32 Aprendei, pois, esta parábola da figueira: Quando já os seus ramos se tornam tenros e brotam folhas, sabeis que está próximo o verão.33 Igualmente, quando virdes todas estas coisas, sabei que ele está próximo, às portas.34 Em verdade vos digo que não passará esta geração sem que todas estas coisas aconteçam.35 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras não hão de passar.36 Mas daquele dia e hora ninguém sabe, nem os anjos do céu, mas unicamente meu Pai.37 E, como foi nos dias de Noé, assim será também a vinda do Filho do homem.38 Porquanto, assim como, nos dias anteriores ao dilúvio, comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca,39 E não o perceberam, até que veio o dilúvio, e os levou a todos, assim será também a vinda do Filho do homem.40 Então, estando dois no campo, será levado um, e deixado o outro;41 Estando duas moendo no moinho, será levada uma, e deixada outra.42 Vigiai, pois, porque não sabeis a que hora há de vir o vosso Senhor.43 Mas considerai isto: se o pai de família soubesse a que vigília da noite havia de vir o ladrão, vigiaria e não deixaria minar a sua casa.44 Por isso, estai vós preparados também; porque o Filho do homem há de vir à hora em que não penseis.45 Quem é, pois, o servo fiel e prudente, a quem o seu senhor constituiu sobre os seus servos, para dar-lhes o sustento a seu tempo?46 Bem-aventurado aquele servo que o seu senhor, quando vier, achar fazendo assim.47 Em verdade vos digo que o porá sobre todos os seus bens.48 Mas se aquele mau servo disser no seu coração: O meu senhor tarde virá;49 E começar a espancar os seus conservos, e a comer e a beber com os ébrios,50 Virá o senhor daquele servo num dia em que o não espera, e à hora em que ele não sabe,51 E separá-lo-á, e destinará a sua parte com os hipócritas; ali haverá pranto e ranger de dentes.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!