1 Známuť pak vám činíme, bratří, milost Boží, danou zborům Macedonským,

2 Že v mnohém zkušení rozličných soužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímnosti jejich.

3 Nebo svědectví jim vydávám, že podle možnosti, ba i nad možnost hotovi byli sděliti se,

4 Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom té milosti jejich a obcování služebnost (v rozdělování toho svatým) na se přijali.

5 A netoliko tak učinili, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprve dali Pánu, a i nám také u vůli Boží,

6 Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prve započal, tak také i dokonal při vás milost tuto.

7 A protož jakž ve všech věcech jste hojní, totiž u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám, tak i v této milosti hojní buďte.

8 Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje.

9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli.

10 A k tomuť vám radu dávám; nebo jest vám to užitečné, kteříž jste netoliko činiti, ale i chtíti prve začali léta předešlého.

11 Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtění, tak také bylo i vykonání z toho, což máte.

12 Nebo jest-liť prve vůle hotová, podle toho, což kdo má, vzácná jest Bohu, ne podle toho, čehož nemá.

13 Nebo ne proto vás ponoukám, aby jiným bylo polehčení, a vám soužení, ale rovnost ať jest; nyní přítomně vaše hojnost spomoziž jejich chudobě,

14 Aby potom také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci, aby tak byla rovnost;

15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku.

16 Ale díka Bohu, kterýž takovouž snažnost k službě vám dal v srdce Titovo,

17 Takže to napomenutí naše ochotně přijal, anobrž jsa v lásce k vám opravdový, sám z své dobré vůle šel k vám.

18 Poslaliť jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sbořích,

19 (A netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k slávě Pánu a k vyplnění vůle vaší,)

20 Varujíce se toho, aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my přisluhujeme,

21 Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně, ale i před lidmi.

22 Poslali jsme pak s nimi bratra našeho, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnější bude pro mnohé doufání mé o vás.

23 Z strany Tita víte, že jest tovaryš můj, a mezi vámi pomocník můj; a z strany bratří našich, že jsou poslové církví a sláva Kristova.

24 Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás, k nim dokažte, před obličejem církví.

1 Moreover, brethren, we make known to you the grace of God which hath been given in the churches of Macedonia; 2 how that in much proof of affliction the abundance of their joy and their deep poverty abounded unto the riches of their liberality. 3 For according to their power, I bear witness, yea and beyond their power, they gave of their own accord, 4 beseeching us with much entreaty in regard of this grace and the fellowship in the ministering to the saints: 5 and this, not as we had hoped, but first they gave their own selves to the Lord, and to us through the will of God. 6 Insomuch that we exhorted Titus, that as he had made a beginning before, so he would also complete in you this grace also. 7 But as ye abound in everything, in faith, and utterance, and knowledge, and in all earnestness, and in your love to us, see that ye abound in this grace also. 8 I speak not by way of commandment, but as proving through the earnestness of others the sincerity also of your love. 9 For ye know the grace of our Lord Jesus Christ, that, though he was rich, yet for your sakes he became poor, that ye through his poverty might become rich. 10 And herein I give my judgment: for this is expedient for you, who were the first to make a beginning a year ago, not only to do, but also to will. 11 But now complete the doing also; that as there was the readiness to will, so there may be the completion also out of your ability. 12 For if the readiness is there, it is acceptable according as a man hath, not according as he hath not. 13 For I say not this that others may be eased and ye distressed; 14 but by equality: your abundance being a supply at this present time for their want, that their abundance also may become a supply for your want; that there may be equality: 15 as it is written, He that gathered much had nothing over; and he that gathered little had no lack.

16 But thanks be to God, who putteth the same earnest care for you into the heart of Titus. 17 For he accepted indeed our exhortation; but being himself very earnest, he went forth unto you of his own accord. 18 And we have sent together with him the brother whose praise in the gospel is spread through all the churches; 19 and not only so, but who was also appointed by the churches to travel with us in the matter of this grace, which is ministered by us to the glory of the Lord, and to show our readiness: 20 avoiding this, that any man should blame us in the matter of this bounty which is ministered by us: 21 for we take thought for things honorable, not only in the sight of the Lord, but also in the sight of men. 22 And we have sent with them our brother, whom we have many times proved earnest in many things, but now much more earnest, by reason of the great confidence which he hath in you. 23 Whether any inquire about Titus, he is my partner and my fellow-worker to you-ward; or our brethren, they are the messengers of the churches, they are the glory of Christ. 24 Show ye therefore unto them in the face of the churches the proof of your love, and of our glorying on your behalf.