1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?

17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?

18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.

19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.

20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.

22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.

23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.

24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,

28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.

29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]

1 A good name is better than precious oil; and the day of death, than the day of one’s birth. 2 It is better to go to the house of mourning than to go to the house of feasting: for that is the end of all men; and the living will lay it to his heart. 3 Sorrow is better than laughter; for by the sadness of the countenance the heart is made glad. 4 The heart of the wise is in the house of mourning; but the heart of fools is in the house of mirth. 5 It is better to hear the rebuke of the wise, than for a man to hear the song of fools. 6 For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool: this also is vanity. 7 Surely extortion maketh the wise man foolish; and a bribe destroyeth the understanding. 8 Better is the end of a thing than the beginning thereof; and the patient in spirit is better than the proud in spirit. 9 Be not hasty in thy spirit to be angry; for anger resteth in the bosom of fools. 10 Say not thou, What is the cause that the former days were better than these? for thou dost not inquire wisely concerning this. 11 Wisdom is as good as an inheritance; yea, more excellent is it for them that see the sun. 12 For wisdom is a defence, even as money is a defence; but the excellency of knowledge is, that wisdom preserveth the life of him that hath it. 13 Consider the work of God: for who can make that straight, which he hath made crooked? 14 In the day of prosperity be joyful, and in the day of adversity consider; yea, God hath made the one side by side with the other, to the end that man should not find out anything that shall be after him. 15 All this have I seen in my days of vanity: there is a righteous man that perisheth in his righteousness, and there is a wicked man that prolongeth his life in his evil-doing. 16 Be not righteous overmuch; neither make thyself overwise: why shouldest thou destroy thyself? 17 Be not overmuch wicked, neither be thou foolish: why shouldest thou die before thy time? 18 It is good that thou shouldest take hold of this; yea, also from that withdraw not thy hand: for he that feareth God shall come forth from them all. 19 Wisdom is a strength to the wise man more than ten rulers that are in a city. 20 Surely there is not a righteous man upon earth, that doeth good, and sinneth not. 21 Also take not heed unto all words that are spoken, lest thou hear thy servant curse thee; 22 for oftentimes also thine own heart knoweth that thou thyself likewise hast cursed others. 23 All this have I proved in wisdom: I said, I will be wise; but it was far from me. 24 That which is, is far off and exceeding deep; who can find it out? 25 I turned about, and my heart was set to know and to search out, and to seek wisdom and the reason of things, and to know that wickedness is folly, and that foolishness is madness. 26 And I find more bitter than death the woman whose heart is snares and nets, and whose hands are bands: whoso pleaseth God shall escape from her; but the sinner shall be taken by her. 27 Behold, this have I found, saith the Preacher, laying one thing to another, to find out the account; 28 which my soul still seeketh, but I have not found: one man among a thousand have I found; but a woman among all those have I not found. 29 Behold, this only have I found: that God made man upright; but they have sought out many inventions.