1 Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných věcí vám psáti mně se jistě nestýště, vám pak to bezpečné jest.

2 Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.

3 Nebo myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,

4 Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já mnohem více,

5 Obřezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podle zákona farizeus,

6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.

7 Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobě pro Krista za škodu.

8 Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, jedné abych Krista získal,

9 A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víře záleží,

10 Abych tak poznal jej, a divnou moc vzkříšení jeho, a společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,

11 Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.

12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i dostihnouti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.

13 Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.

14 Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.

15 Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.

16 Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle a jednostejně smysleme.

17 Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.

18 Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám a nyní s pláčem pravím, žeť jsou nepřátelé kříže Kristova,

19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto bůh jest břicho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.

20 Ale naše měšťanství jestiť v nebesích, odkudž i Spasitele očekáváme Pána Jezukrista,

21 Kterýž promění to tělo naše ponížené, tak aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.

1 Finally, my brethren, rejoice in the Lord. To write the same things to you, to me indeed is not irksome, but for you it is safe. 2 Beware of the dogs, beware of the evil workers, beware of the concision: 3 for we are the circumcision, who worship by the Spirit of God, and glory in Christ Jesus, and have no confidence in the flesh: 4 though I myself might have confidence even in the flesh: if any other man thinketh to have confidence in the flesh, I yet more: 5 circumcised the eighth day, of the stock of Israel, of the tribe of Benjamin, a Hebrew of Hebrews; as touching the law, a Pharisee; 6 as touching zeal, persecuting the church; as touching the righteousness which is in the law, found blameless. 7 Howbeit what things were gain to me, these have I counted loss for Christ. 8 Yea verily, and I count all things to be loss for the excellency of the knowledge of Christ Jesus my Lord: for whom I suffered the loss of all things, and do count them but refuse, that I may gain Christ, 9 and be found in him, not having a righteousness of mine own, even that which is of the law, but that which is through faith in Christ, the righteousness which is from God by faith: 10 that I may know him, and the power of his resurrection, and the fellowship of his sufferings, becoming conformed unto his death; 11 if by any means I may attain unto the resurrection from the dead. 12 Not that I have already obtained, or am already made perfect: but I press on, if so be that I may lay hold on that for which also I was laid hold on by Christ Jesus. 13 Brethren, I count not myself yet to have laid hold: but one thing I do, forgetting the things which are behind, and stretching forward to the things which are before, 14 I press on toward the goal unto the prize of the high calling of God in Christ Jesus. 15 Let us therefore, as many as are perfect, be thus minded: and if in anything ye are otherwise minded, this also shall God reveal unto you: 16 only, whereunto we have attained, by that same rule let us walk.

17 Brethren, be ye imitators together of me, and mark them that so walk even as ye have us for an ensample. 18 For many walk, of whom I told you often, and now tell you even weeping, that they are the enemies of the cross of Christ: 19 whose end is perdition, whose god is the belly, and whose glory is in their shame, who mind earthly things. 20 For our citizenship is in heaven; whence also we wait for a Saviour, the Lord Jesus Christ: 21 who shall fashion anew the body of our humiliation, that it may be conformed to the body of his glory, according to the working whereby he is able even to subject all things unto himself.