1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.
1 And Jehovah spake unto Moses, saying, 2 Make thee two trumpets of silver; of beaten work shalt thou make them: and thou shalt use them for the calling of the congregation, and for the journeying of the camps. 3 And when they shall blow them, all the congregation shall gather themselves unto thee at the door of the tent of meeting. 4 And if they blow but one, then the princes, the heads of the thousands of Israel, shall gather themselves unto thee. 5 And when ye blow an alarm, the camps that lie on the east side shall take their journey. 6 And when ye blow an alarm the second time, the camps that lie on the south side shall take their journey: they shall blow an alarm for their journeys. 7 But when the assembly is to be gathered together, ye shall blow, but ye shall not sound an alarm. 8 And the sons of Aaron, the priests, shall blow the trumpets; and they shall be to you for a statute for ever throughout your generations. 9 And when ye go to war in your land against the adversary that oppresseth you, then ye shall sound an alarm with the trumpets; and ye shall be remembered before Jehovah your God, and ye shall be saved from your enemies. 10 Also in the day of your gladness, and in your set feasts, and in the beginnings of your months, ye shall blow the trumpets over your burnt-offerings, and over the sacrifices of your peace-offerings; and they shall be to you for a memorial before your God: I am Jehovah your God.
11 And it came to pass in the second year, in the second month, on the twentieth day of the month, that the cloud was taken up from over the tabernacle of the testimony. 12 And the children of Israel set forward according to their journeys out of the wilderness of Sinai; and the cloud abode in the wilderness of Paran. 13 And they first took their journey according to the commandment of Jehovah by Moses. 14 And in the first place the standard of the camp of the children of Judah set forward according to their hosts: and over his host was Nahshon the son of Amminadab. 15 And over the host of the tribe of the children of Issachar was Nethanel the son of Zuar. 16 And over the host of the tribe of the children of Zebulun was Eliab the son of Helon. 17 And the tabernacle was taken down; and the sons of Gershon and the sons of Merari, who bare the tabernacle, set forward. 18 And the standard of the camp of Reuben set forward according to their hosts: and over his host was Elizur the son of Shedeur. 19 And over the host of the tribe of the children of Simeon was Shelumiel the son of Zurishaddai. 20 And over the host of the tribe of the children of Gad was Eliasaph the son of Deuel.
21 And the Kohathites set forward, bearing the sanctuary: and the others did set up the tabernacle against their coming. 22 And the standard of the camp of the children of Ephraim set forward according to their hosts: and over his host was Elishama the son of Ammihud. 23 And over the host of the tribe of the children of Manasseh was Gamaliel the son of Pedahzur. 24 And over the host of the tribe of the children of Benjamin was Abidan the son of Gideoni.
25 And the standard of the camp of the children of Dan, which was the rearward of all the camps, set forward according to their hosts: and over his host was Ahiezer the son of Ammishaddai. 26 And over the host of the tribe of the children of Asher was Pagiel the son of Ochran. 27 And over the host of the tribe of the children of Naphtali was Ahira the son of Enan. 28 Thus were the journeyings of the children of Israel according to their hosts; and they set forward.
29 And Moses said unto Hobab, the son of Reuel the Midianite, Moses’ father-in-law, We are journeying unto the place of which Jehovah said, I will give it you: come thou with us, and we will do thee good; for Jehovah hath spoken good concerning Israel. 30 And he said unto him, I will not go; but I will depart to mine own land, and to my kindred. 31 And he said, Leave us not, I pray thee; forasmuch as thou knowest how we are to encamp in the wilderness, and thou shalt be to us instead of eyes. 32 And it shall be, if thou go with us, yea, it shall be, that what good soever Jehovah shall do unto us, the same will we do unto thee.
33 And they set forward from the mount of Jehovah three days’ journey; and the ark of the covenant of Jehovah went before them three days’ journey, to seek out a resting-place for them. 34 And the cloud of Jehovah was over them by day, when they set forward from the camp.
35 And it came to pass, when the ark set forward, that Moses said, Rise up, O Jehovah, and let thine enemies be scattered; and let them that hate thee flee before thee. 36 And when it rested, he said, Return, O Jehovah, unto the ten thousands of the thousands of Israel.