1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš?

2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.

3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.

4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu.

5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,

6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:

7 Blahoslavení, jichžto odpuštěny jsou nepravosti a jejichžto přikryti jsou hříchové.

8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.

9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.

10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.

11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,

12 A aby byl otcem obřízky, těch totiž, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlépějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.

13 Nebo ne skrze Zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.

14 Nebo jestližeť toliko ti, kteříž jsou z Zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra a zrušeno zaslíbení.

15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není Zákona, tu ani přestoupení.

16 A protož z víry jde dědictví, aby šlo podle milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z Zákona jest, ale i tomu, jenž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,

17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe,) před obličejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.

18 Kterýžto Abraham v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podle toho povědění: Takť bude símě tvé, jakožto hvězdy nebeské a jako písek mořský.

19 A nezemdlev u víře, nepatřil na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry také již umrtvený.

20 Ale o zaslíbení Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,

21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.

22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.

23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost,

24 Ale i pro nás, kterýmžto bude počteno za spravedlnost, věřícím v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,

25 Kterýž vydán jest na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.

1 What then shall we say that Abraham, our forefather, hath found according to the flesh? 2 For if Abraham was justified by works, he hath whereof to glory; but not toward God. 3 For what saith the scripture? And Abraham believed God, and it was reckoned unto him for righteousness. 4 Now to him that worketh, the reward is not reckoned as of grace, but as of debt. 5 But to him that worketh not, but believeth on him that justifieth the ungodly, his faith is reckoned for righteousness. 6 Even as David also pronounceth blessing upon the man, unto whom God reckoneth righteousness apart from works, 7 saying,

Blessed are they whose iniquities are forgiven,

And whose sins are covered.

8 Blessed is the man to whom the Lord will not reckon sin.

9 Is this blessing then pronounced upon the circumcision, or upon the uncircumcision also? for we say, To Abraham his faith was reckoned for righteousness. 10 How then was it reckoned? when he was in circumcision, or in uncircumcision? Not in circumcision, but in uncircumcision: 11 and he received the sign of circumcision, a seal of the righteousness of the faith which he had while he was in uncircumcision: that he might be the father of all them that believe, though they be in uncircumcision, that righteousness might be reckoned unto them; 12 and the father of circumcision to them who not only are of the circumcision, but who also walk in the steps of that faith of our father Abraham which he had in uncircumcision. 13 For not through the law was the promise to Abraham or to his seed that he should be heir of the world, but through the righteousness of faith. 14 For if they that are of the law are heirs, faith is made void, and the promise is made of none effect: 15 for the law worketh wrath; but where there is no law, neither is there transgression. 16 For this cause it is of faith, that it may be according to grace; to the end that the promise may be sure to all the seed; not to that only which is of the law, but to that also which is of the faith of Abraham, who is the father of us all 17 (as it is written, A father of many nations have I made thee) before him whom he believed, even God, who giveth life to the dead, and calleth the things that are not, as though they were. 18 Who in hope believed against hope, to the end that he might become a father of many nations, according to that which had been spoken, So shall thy seed be. 19 And without being weakened in faith he considered his own body now as good as dead (he being about a hundred years old), and the deadness of Sarah’s womb; 20 yet, looking unto the promise of God, he wavered not through unbelief, but waxed strong through faith, giving glory to God, 21 and being fully assured that what he had promised, he was able also to perform. 22 Wherefore also it was reckoned unto him for righteousness. 23 Now it was not written for his sake alone, that it was reckoned unto him; 24 but for our sake also, unto whom it shall be reckoned, who believe on him that raised Jesus our Lord from the dead, 25 who was delivered up for our trespasses, and was raised for our justification.